Jarka (61): Roky mi tvrdil, že chodí na ryby. Ve skutečnosti ale lovil úplně jinde

Příběhy o nevěře: Roky mi tvrdil, že chodí na ryby. Ve skutečnosti ale lovil úplně jinde
Zdroj: Freepik

Dvacet let Láďa předstíral, že je zapálený rybář. Jenže neseděl u vody, ale u své druhé „ženy“ a dcery. Jarka je z odhalení pravdy zdrcená...

Martina Šebestová
Martina Šebestová 29. 06. 2025 08:30

Když začal ve čtyřiceti chytat ryby, byla jsem ráda, že má koníček, který ho baví, a podporovala jsem ho. Řada jeho kamarádů vysedávala po hospodách, rybaření bylo v tomto směru výhrou. Jenže on mě dvě desetiletí vodil za nos.

Láďa si našel nový koníček

Když si nakoupil rybářské vybavení, udělal rybářský lístek a předplatil časopis Rybaření, byla jsem ráda, že si našel klidný a zdravý koníček. Měla jsem totiž trochu výčitky kvůli tomu svému – od mládí jsem zpívala ve sboru a když naše dcery odrostly, věnovala jsem se zpěvu víc a víc. Byla to má vášeň.

Láďa „mizel“ na ryby každý pátek a vracel se obvykle v sobotu, někdy až v neděli. Vracel se unavený, ale spokojený. Občas mi vyprávěl různé historky od vody. „Představ si, málem jsem chytil bolena, ještě nikdy jsem ho nejedl. Ale nakonec mi pláchnul, jsou opatrní…,“ vyprávěl například. Vše působilo tak autenticky! Neměla jsem důvod mu nevěřit. Čas od času jsem si říkala, že se díky našim rozdílným koníčkům odcizujeme, ale když jsem naše manželství porovnala s těmi v okolí, působilo nejspokojeněji.

Nešlo o opilecké blábolení

Roky plynuly, dcery se odstěhovaly, a my žili poklidně a spokojeně. Vše se změnilo ze dne na den. Byli jsme na návštěvě u známých, a Láďa tam poněkud přebral. Už si přesně nevybavím, v jakých to bylo souvislostech, ale najednou pronesl: „Naše Áda bude letos konečně maturovat, budou to šílené nervy.“ Koukala jsem na něj, jestli se nezbláznil. „Jaká Áda, jaká maturita? Co to blábolíš? My přeci máme Lenku a Martu!“ řekla jsem.

Láďa cosi blekotal a jeho kamarád na mě zběsile mrkal na znamení, že je evidentně čas se rozloučit, že je můj manžel jednoduše „na plech“. Pak mu pomáhal vstát a obléknout se, myslím, že dobře věděl, o čem muž mluvil – proto ten spěch! Nechtěl, aby mluvil dál, chránil ho. Láďova slova mi nešla z hlavy. Dokonce jsem ještě v noci zavolala onomu známému, zda o něčem neví… Reagoval divně, tvrdil, že muž zřejmě mluvil o jejich dceři. Ta lež neměla ani hlavu, ani patu. Tu noc jsem nespala, a druhý den na muže udeřila!

Jedna věta změnila všechno

„Láďo, kdo je Adéla, a pravdu! Stejně se ji dovím, už jsem něco vypátrala…“ mlžila jsem trochu. Nevypátrala jsem vůbec nic. Manžel mlčel a koukal si na ruce. Po chvíli se hlasitě nadechl a začal: „Je mi to strašně líto, byla to hrozná chyba, ale už to nejde vrátit...“ Brzy jsem se dověděla, kdo je Adéla. Manžel měl paralelní vztah a skoro dvacetiletou dceru. Celé ty roky nechodil na ryby, ale k druhé rodině.

Ta žena věděla, že je ženatý. Nenutila ho, aby mě opustil. Až v posledních měsících se prý vše zvrtlo, a milenka na něj začala tlačit, aby se rozvedl. Měla jsem spoustu otázek, některé jsem na něj i křičela. Nyní máme tichou domácnost. Manžel ode mě nechce odejít, prý mě má stále rád. S milenkou vztah ukončil, ale stačí to? Jak se mám vyrovnat s dvěma desetiletími lží?

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte ve dvoupatrovém bytě Jana Ondera: Ukázal nám dvě šatny plné pokladů i drahou betonovou stěrku

Vítejte ve dvoupatrovém bytě Jana Ondera: Ukázal nám dvě šatny plné pokladů i drahou betonovou stěrku

Související články

Další články