
Martina si jednou rýpla do manžela, že nějak přibral a měl by zase začít sportovat. Když si koupil nové boty a přihlásil se do volejbalového oddílu, byla ráda. Vypadal velmi spokojeně. Jenže o pár týdnů později zjistila, že do tělocvičny vůbec nechodí.
Kdybych věděla, co moje nevinná poznámka způsobí, raději bych mlčela a koukala na manželovo zakulacující se bříško. Doufala jsem, že ho nakopnu ke zdravějšímu životnímu stylu, místo toho si našel zálibu, která mě srazila na kolena.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o nevěře.
Nevinná poznámka ho hezky nakopla
Všechno to začalo vlastně nevinně. Jednou při obědě jsem si neodpustila lehké rýpnutí: „Hele, neměl bys trochu ubrat porce? Začíná se ti pěkně kulatit bříško.“ Smáli jsme se tomu oba, ale očividně to manžela zasáhlo víc, než jsem si myslela.
Za dva dny jsem doma zahlídla krabici se sportovními botami. A pak mi nadšeně oznámil, že bude nejen běhat, ale také se rozhodl vrátit ke sportu, který měl v dětství rád. „Přihlásil jsem se do amatérského volejbalového klubu,“ oznámil mi. „Tréninky máme dvakrát týdně. A mohla by tam být i fajn parta lidí v podobném věku.“
Přišlo mi to jako skvělý nápad. Spojit příjemné s užitečným. Od prvního tréninku se manžel vracel nadšený. Sice úplně zpocený, ale v dobré náladě. Měla jsem radost, že se hýbe a netráví dva večery u televize. Jenže to byla jen iluze.
Chtěla jsem mu donést zapomenutý chránič
Když jsem jednou po jeho odchodu na trénink našla v předsíni zapomenutý chránič, rozhodla jsem se, že mu ho donesu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po příchodu do tělocvičny zjistila, že ten den manžel na tréninku vůbec není. Všichni na mě divně koukali a já si připadala jak nějaká stíhačka. Bylo mi trapně, ale je to muselo dobře pobavit. Cestou domů mi samozřejmě šrotovalo hlavou, kde manžel ve skutečnosti je. A proč má potřebu chodit „za trénink“ a lhát mi.
Když jsem dorazila domů, choval se jakoby nic. „Dneska to bylo fakt náročný. Dali jsme si dva zápasy po sobě,“ hlásil a vyndával z tašky propocené tričko. Až později mi došlo, že ho naschvál namočil jen aby budil dojem, že opravdu sportoval.
Prý o nic nešlo
Chtěla jsem ho ještě nějakou dobu pozorovat, jestli zaznamenám důkazy o nevěře, ale byla jsem tak rozhozená, že jsem to nevydržela a hned na něj uhodila. „Romane, můžu vědět, kam chodíš, když ne na trénink?“ zeptala jsem se ho napřímo.
Chvíli zapíral. Když jsem mu řekla o návštěvě tělocvičny, koktal, že si šel místo toho zaběhat. Ale já se s touhle odpovědí nesmířila. Až se nakonec přiznal. Prý se schází s jednou ženou, kterou potkal na volejbale. „O nic ale nejde. Jen si rozumíme a občas někam zajdeme,“ řekl s kamenným výrazem. A já si připadala jak v nějakém hodně špatném filmu. To je vážně takový ubožák? A má něco takového zapotřebí?
„Tak to se ti fakt nepovedlo,“ odsekla jsem. Pořád jsem naivně doufala, že to nebude pravda. Že přijde s nějakým rozumným vysvětlením, ale bohužel. Byla to realita. A velmi bolestivá. Nejenže mi lhal, ale udělal ze mě úplného blbce.
Naše dvacetileté manželství se najednou otřáslo v základech. Roman se snaží situaci zachraňovat, ale já vůbec nemám chuť pokračovat dál. Ta divadelní hra s potem na tričku, falešná radost z pohybu, výmluvy... Ztratila jsem k němu důvěru a nedokážu mu odpustit. Ať si skotačí dál s tou novou nádherou, když mu to za to stálo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].