Jaroslava (65): Těšila jsem se na poklidný důchod. Místo toho manžel odcestoval do Ria a našel si tam jinou

Myslela jsem si, že důchod pro nás bude časem odpočinku, klidných procházek a chvil radosti s vnoučaty. Po desetiletích tvrdé práce a výchovy dětí jsme se s manželem Robertem těšili na pohodu bez nutnosti se někam pořád honit. Ale plány se mění.

Mohlo by Vás zajímat:

Ida (32): Kamarádům vadí náš životní styl. Prý jsme s manželem jako důchodci, co chodí spát se slepicemi

Manžel začal místo klidu snít o cestování

Když Robert odešel do důchodu, něco se v něm zlomilo. Našel novou chuť do života. Místo aby se usadil v poklidné rutině, jak jsem si představovala, mluvil o exotických destinacích, horských túrách a ochutnávání kuchyní z celého světa. Cítila jsem se opuštěná. Chtěla jsem, aby náš důchod byl o jednoduchosti života - vnoučata na klíně, pozorování západů slunce z verandy a vzpomínání na společné zážitky. Robertovy plány mi připadaly neznámé a dezorientující.

Jednoho rána, když jsme seděli u stolu, Robert vypustil bombu: „Objednal jsem si sólovou cestu do Jižní Ameriky na dva měsíce. Přes Vánoce nebudu doma.“ "Jak to myslíš, že nebudeš přes Vánoce doma? Vždycky jsme na Vánoce doma. Přijedou děvčata s dětmi,“ upozornila jsem ho nevěřícně. "No, tenhle rok se beze mě budete muset obejít,“ odbyl mě Robert.

Loňské Vánoce pro mě byly nejsmutnější v životě, a to jsem z disidentské rodiny a můj otec byl za minulého režimu několikrát vězněn, takže rodinné svátky byly občas hodně smutné a chudé.

Mohlo by Vás zajímat:

David (45): V domově důchodců jsem narazil na mou učitelku ze školky. Dodnes si pamatuji, jak mě s chutí šikanovala

V Riu se seznámil s nějakou ženou

Když se Robert vrátil, byl z něj jiný člověk, ale bála jsem se ho konfrontovat. Děsila jsem se, že z toho vyplyne konec našeho manželství, ale nakonec jsem se mu postavila. Jeho přiznání mě zasáhlo jako přílivová vlna. „V Riu jsem někoho potkal a byl jsem s ní celé dva měsíce,“ utrousil. „Tys necestoval?“ podivila jsem se. „Cestoval. Byli jsme spolu všude,“ zatloukl poslední hřebíček do rakve našeho poklidného manželství.

Muž, se kterým jsem vybudovala život, muž, po jehož boku jsem chtěla zestárnout, mě zradil. Bolest to byla téměř nesnesitelná. Pohádali jsme se a já odjela k dceři. Robert sice tvrdil, že s tou z Ria už v kontaktu není, ale já v mysli viděla třicetiletou ženu ovinutou kolem mého muže a nemohla ani spát.

Mohlo by Vás zajímat:

Artur (40): Byl jsem zaslepený novou láskou a vyhnal tátu do domova důchodců. Teď toho lituji

Zašli jsme na terapii a zkoušíme to znovu

Po dvou týdnech jsem se rozhodla postavit naší krizi čelem. Vyhledali jsme terapeuta. Chtěla jsem, aby nám někdo pomohl najít rovnováhu a budoucnost. Robert si uvědomil, že touha po dobrodružství mu zatemnila mozek. Pochopil bolest, kterou mi způsobil, a byl odhodlán ji odčinit.

Náš vztah se pomalu začíná napravovat. Cestujeme spolu a objevujeme nové destinace. Robert přijal i radosti důchodu - čas strávený s vnoučaty a nové vzpomínky s rodinou, na které jsme pracovali čtyřicet let.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (60): Pár let před důchodem jsem dostal padáka. Od té doby si nemůžu najít žádnou práci, pro všechny jsem asi moc starý

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.