Jonáš (26): Vyvolávání ducha mého dědy se povedlo. Jenže pak mi sdělil něco, co jsem rozhodně nečekal

Můj děda Aleš byl pro mě nesmírně důležitý. Vždycky mi radil a navrhoval, jak se rozhodovat. Když zemřel, cítil jsem, že jsem ztratil někoho, kdo mi opravdu rozuměl. A tak jsem dostal nápad, že se pokusím s ním spojit.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (18): Vyvolaly jsme s kamarádkami ducha zemřelé babičky. Takovou chybu už nikdy neuděláme

Děda měl moc rád svou chalupu

Po dědovi nám zůstala stará chaloupka. Byla malá a tak akorát pro rybáře, který toho moc nepotřebuje. Voda se nosila z potoka, záchod byl suchý a děda se obešel i bez elektřiny. Proto tam nikdo z rodiny nechodil a uvažovali jsme o prodeji, ale nějak jsme se k tomu neměli.

Věděl jsem, že to tam děda miloval, takže to bylo vhodné místo na seanci. Chtěl jsem si s ním znovu promluvit. Zeptat se ho, jak se tam nahoře má. A pak zjistit, co si myslí o mé přítelkyni. S Eliškou (30) chodím tři roky a vím, že by se ráda vdávala, ale nejsem si stoprocentně jistý, jestli mám do toho jít.

Mohlo by Vás zajímat:

Sáva (18): Na Halloween jsme vyvolávali ducha zemřelého kamaráda. Chvíli byl s námi, ale cítím, že to není správné

Vyvolal jsem ducha svého dědy

Nastudoval jsem si, jak probíhá vyvolávání duchů, pořídil si svíčky a další potřebné věci. Pak jsem se pustil do toho. Chvíli jsem musel čekat, ale poté se něco začalo dít. Sklenička se pohybovala po desce s písmeny a vytvářela slova.

Ale odpovědi mě zaskočily. Děda mi totiž řekl, abych ho nechal být. "Dědo, proč se mnou nechceš mluvit?" zeptal jsem se. Jeho odpověď byla stejná. Zeptal jsem se znovu a to ho zřejmě namíchlo.

Cítil jsem, jak mi něco vyškubává skleničku spod prstů, narazila do zdi a rozletěla se na spoustu malých kousíčků. Otevřely se dveře a dovnitř vešel chlad.

Mohlo by Vás zajímat:

Věra (21): Odmítla jsem se smířit s otcovou smrtí a přivolala jeho ducha. Je to ode mě sobecké?

Dědova odpověď mě zaskočila

To bylo zvláštní, protože jsem věděl, že mě děda měl vždy rád. Byl to přátelský člověk, kterého si hned každý oblíbil. Zavřel jsem dveře, položil mu několik dalších otázek a použil k tomu novu skleničku. Ta se už nerozbila a konečně jsem se dočkal další odpovědi.

"Neruš mě, prosím," napsal děda. Byla to jenom tři slova a zaskočila mě. Cítil jsem z nich smutek a možná i bolest. Bylo mi líto, že děda po smrti nemá klid. Pochopil jsem, že mám jeho přání respektovat. I když mě to zklamalo, tušil jsem, že má své důvody.

Rozhodl jsem se obejít bez jeho rady. Mám už dost let na to, abych dokázal převzít zodpovědnost za svůj život. Elišku jsem požádal o ruku. Je hrozně šťastná a já mám také radost z toho, co nás čeká. Jen mě mrzí, že u toho nebude děda. Snad se alespoň kouká...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (21): Babička měla v domě zlého ducha. Šokovalo mě zjištění, kdo by to mohl být

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.