Jonáš (54): Manželku jsem vyměnil za mladou milenku. Rychle jsem pochopil, jaká to byla chyba

Nikdy jsem se nepovažoval za outsidera. Naopak, odjakživa jsem tak nějak vyčníval z davu. O ženskou pozornost jsem neměl nouzi a věci mi obvykle šly snadno. To ale neznamená, že jsem všechno dostal zadarmo. Tvrdě jsem pracoval, abych si do padesátky vybudoval pohodlný život a měl dostatek financí. Mám dům, dvě drahá auta v garáži, několikrát do roka jezdím na dovolené do exotických zemí. K tomu mám manželku a dvě skvělé děti. Zní to jako sen, že? Jenže já jsem se necítil naplněný. Pořád jsem toužil po něčem jiném. Kéž bych tehdy věděl, jak hloupý jsem byl...

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (42): Mladá milenka mi tak zamotala hlavu, že jsem kvůli ní opustil rodinu. Pak se mi vysmála a odkopla mě

Požádal jsem ji o ruku

Martu jsem poznal na gymplu. Byli jsme spolužáci, ale nijak zvlášť jsem si jí nevšímal – kolem mě se pohybovalo dost holek, které byly přitažlivější. Změnilo se to až na vysoké. Oba jsme studovali v Praze a náhodou jsme se potkali na večírku u společného známého.

Tehdy jsem si všiml, co jsem předtím přehlížel. Marta měla smysl pro humor, vlastní názor a nezajímalo ji slepé následování módních trendů. Měla v sobě něco zvláštního – jiskru, osobitost, magnetismus. Z dříve nenápadné holky se stala fascinující žena, i když klasickou kráskou nikdy nebyla.

„Víš, já bych si tě klidně vzal,“ řekl jsem tehdy napůl v legraci. A o rok později jsme stáli před oltářem.

První dva roky manželství byly jako sen. Vášnivé noci, rozhovory až do rána, vzrušující výlety na různá zajímavá místa. Nemohli jsme se nabažit jeden druhého. Každá minuta odloučení kvůli práci se zdála nekonečná. Jenže... jako každá pohádka, i ta naše jednou skončila. Narodila se nám Anička a o rok později Tonda. Říká se, že děti vztah utuží – u nás to bylo přesně naopak...

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (43): Myslel jsem, že si jen užiju, ale mladá milenka mě zahnala do kouta. Teď se bojím, že přijdu o rodinu

Začalo nám to skřípat

Zatímco já byl na své otcovství hrdý, mezi mnou a Martou to začalo skřípat. Úplně se ponořila do péče o děti a náš vztah šel stranou. Vášeň zmizela – a co hůř, přestali jsme spolu spát v jedné posteli. Začala se ke mně chovat, jako bych byl jen někdo, kdo zaplatí složenky. Přestala o sebe pečovat, přestala se zajímat o nás dva. Časem byla čím dál protivnější, pořád unavená a podrážděná. Stačila jediná poznámka a hned vybuchla.

„Miláčku, můžeme si promluvit? Vážně si nevšímáš, co se s námi děje?“ zkoušel jsem občas otevřít to ožehavé téma.

„Proboha, co zas? Ty pořád musíš něco řešit...“ vyjela na mě.

„Marto, já jen...“ bránil jsem se.

„Nech mě být, jsem vyřízená...“

Každý můj pokus o upřímný rozhovor skončil podobným fiaskem. Byl jsem z toho otrávený. Co jsem měl dělat? Najít si milenku? To mě nenapadlo ani v těch nejhorších chvílích. Ale život je mistr ironie – s chutí nás praští po hlavě, aby nás něco naučil. Jenže my se většinou poučíme, až když je pozdě...

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (50): Mladá milenka mi zničila život. Připravila mě o rodinu a poštvala proti mně i naši dceru

Nevěru jsem neplánoval

Iva nastoupila do naší firmy na stáž. Byla mladá, ambiciózní, sebevědomá – přesvědčená, že jí svět leží u nohou. Hned mě zaujala. Neměl jsem s ní žádné postranní úmysly. Co by asi tak mohla chtít od chlapa, který by klidně mohl být její táta?

Pracovali jsme spolu na velkém projektu pro zahraničního klienta, což znamenalo přesčasy. Často jsme zůstávali v kanceláři až do půlnoci. A tehdy jsme se sblížili. Neplánovali jsme to. Věci se prostě staly. Ani jsem se nenadál a skončili jsme spolu v posteli. Je to obyčejný, skoro trapně banální příběh – i když tehdy jsem to tak nevnímal. Vlastně jsem nepřemýšlel vůbec.

Jednou v noci, těsně po tom, co jsme se milovali na mém pracovním stole, se mě Iva zeptala, kdy odejdu od ženy.

„Zítra,“ řekl jsem. „Zítra jí to řeknu. Slibuju.“

„Prosím tě... Moc mi na tobě záleží. Víš, že tě miluju?“ zašeptala.

Mohlo by Vás zajímat:

Slávek (54): Manželka si myslí, že jsem starý a k ničemu. Co by řekla na to, že mám mladou milenku?

Opustil jsem rodinu

Když jsem Martě oznámil, že jsem potkal lásku svého života a odcházím, podívala se na mě, ale nic neřekla. Jen vstala a odešla do ložnice. A pak jsem slyšel prásknutí dveří.

Neotálel jsem. Do malé tašky jsem naházel pár věcí a dvě hodiny nato už jsem stál před Iviným bytem. Přivítala mě s otevřenou náručí a já měl konečně pocit, že mám přesně to, co jsem chtěl. S ní jsem chytil druhý dech. Spousta chlapů mi záviděla mladou, krásnou milenku.

Ani jsem nemohl uvěřit, jaké mám štěstí – až do chvíle, kdy jsem náhodou zaslechl její rozhovor s kamarádkou. „Vidíš, říkala jsem ti, že se to povede. Je fakt milej, ale takovej naivka!“ říkala jí do telefonu.

Ta slova mě zasáhla jako ledová sprcha. Najednou mi došlo, že mě Iva jen využila. Zajímaly ji moje peníze a postavení ve firmě, díky kterému rychle stoupala nahoru. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem to všechno pokazil.

Chtěl jsem si promluvit s Martou a prosit ji o odpuštění, ale ona mě nechce ani vidět. Děti se mnou taky nemluví, neberou mi telefony. A já se jim vlastně ani nedivím. Přesto pořád doufám, že mi jednou odpustí...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeněk (40): Ztratil jsem mladou milenku a manželka se chce rozvést. Vůbec nevím, jak jsem to všechno mohl takhle zpackat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].