Jozefína (31): Kamarádka neustále srovnávala naše děti. Její syn je geniální a chvíli mě to dost stresovalo

Hedvika (35) bývala moje dobrá kamarádka a já se těšila, že budeme mít stejně staré děti. Jenže její Beník byl ve všem napřed a to neustálé srovnávání mě štvalo. S Hedvikou se vídám méně a její malý génius to nemá jednoduché. Jsem ráda za normálního kluka.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (35): Čekala jsem, že se manžel po narození syna více zapojí. Na všechno jsem sama a on si chodí odpočinout na golf

Měla jsem radost, že budeme mít stejně staré děti

Když jsem se dozvěděla, že je Hedvika těhotná, měla jsem obrovskou radost. Sama jsem totiž také čekala dítě a ukázalo se, že máme skoro stejný termín porodu. Málokomu se poštěstí počít ve stejnou dobu, jako dobrá kamarádka. Hned jsem se na mateřskou těšila mnohem víc. Netušila jsem, že by to mohlo mít nějaké stinné stránky.

Všechno začalo tím, když jsme si s Hedvikou psaly, jak probíhá šestinedělí. Kamarádka mě litovala, že „trpíme“ refluxem a vychvalovala si, jak její malý Beník dobře spí. Když jsme spolu začaly chodit ven s kočárky, Hedvika nepřestávala naše děti srovnávat. Můj Alex neměl na hlavě na rozdíl od Beníka ani vlas. Navíc měl po porodu šišatou hlavu a Beník měl hlavičku dokonale kulatou.

„My dudlík nepoužíváme, není to dobrý na zuby ani na pozdější mluvení,“ ujistila mě káravě Hedvika s pohledem na mého Alexe. Ten nedal bez dudlíku ani ránu. Kamarádku mám ráda a tak jsem shovívavě mlčela a myslela si svoje. Zjevně jí mateřství stouplo do hlavy. S porovnáváním našich potomků pokračovala stále častěji.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (58): Snacha nezvládala mateřství, a tak na nějakou dobu opustila svoje děti. Nechápu to, ženy dneska nic nevydrží

Už jsem se s ní skoro nechtěla vídat

Jako na potvoru šlo Beníkovi vše lépe nebo dříve. A tak jsem od Hedviky dostávala poučení, jak pást koníky nebo pomáhat při prvním lezení. Co se týče zubů, ani nemluvím. Ben chodil o tři měsíce dřív než Alex a samozřejmě mluvil už v roce. Náš syn skládal opatrně věty ve dvou letech, to už Hedvičin miláček mluvil v souvětích.

Upřímně řečeno jsem kamarádku vídala stále méně a jen nerada. Později sice přestala neustále rozebírat, v čem všem je její syn geniální, ale už to mezi námi bylo nahnuté. Dala jsem jí jasně najevo, že její chlubení mi k ničemu není. Každé dítě má přeci vlastní vývoj a já svého syna miluju, i kdyby začal mluvit až v pěti letech.

Rozdíly byly markantní a občas mi bylo nepříjemné vidět naše děti vedle sebe. Beník si uměl sám připravit jednoduchou svačinu, počítal do stovky, zavázal si boty a jezdil ve třech letech normálně na kole. Náš Alex byl trochu motovidlo, šlapal si na jazyk a tkaničky nebo svačinu nemá smysl ani zmiňovat. Zkrátka syn mojí kamarádky je mimořádně chytrý, šikovný a nadaný. Můj syn je normální dítě.

Mohlo by Vás zajímat:

Václav (68): V kavárně jsem okřikl dvě matky, aby si hlídaly své rozjívené děti. To, co jsem si následně vyslechl, mě šokovalo

Nakonec to ale Hedvika nemá jednoduché

S Hedvikou jsme se sešly po delší době a já si všimla, že je trochu ztrápená. „Vstávám ráno v pět, Ben si potřebuje ještě před školkou projít encyklopedii. Je to pedant,“ usmála se unaveně. Svěřila se mi, že syn nemá žádné kamarády, s dětmi si příliš nerozumí.

Uvědomila jsem si, že tak chytré děti nemívají snadné dětství. Můj Alex je obklopen kamarády a je to veselé dítě. Neleží v encyklopediích a asi nebude vrcholový sportovec, ale už bych ho nikdy s nikým nesrovnávala. Je prostě náš.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (35): Chování kamarádky mě šokovalo. Její strach o dítě je přehnaný a je zbytečně agresivní