Kamil (52): Nestačím se divit, jak se v lese někteří lidé chovají. Kromě košíku nosím i velký pytel na odpadky

Celý život jsme s manželkou žili v bytě v menším městě. Vychovali jsme tam děti a celá rodina jsme byli spokojeni. Víkendové výlety, dovolené a děti měly blízko kamarády a zájmové kroužky.

Jana (64): Dcera si koupila byt vedle nás. Přišli jsme o klid a uvažujeme o přestěhování na chalupu

Nová životní etapa si žádá změny

Když byly děti v pubertě a už ztratily zájem o naši společnost, rozhodli jsme se s manželkou Ivanou, že si pořídíme chalupu. Cestování nás už nelákalo, ale víkend v přírodě ano. Asi půl roku jsme se dívali na internetu a objížděli nabídky realitních kanceláří. Nakonec jsme si vybrali. Malý domeček, který by šel jednou předělat i na trvalé bydlení. Ale hlavně byla u domu obrovská zahrada, kde byly vzrostlé jabloně, třešeň a hrušeň. A kam oko dohlédlo, byly lesy.

Úplně jsme s Ivanou chytili druhou mízu. Vrhli jsme se do drobných oprav na domě, zvelebili jsme si interiér a když jsme posekali vysokou trávu na zahradě, naše chalupa byla víc než malebná. A jako bonus jsme se na chalupě začali pravidelně milovat. Což s dětmi v bytě nebylo možné a náš intimní život skomíral.

Eva (41): Mám divný pocit z tchána. Rád a dost nevhodným způsobem probírá s mou dcerou intimní život

Houbaření se stalo naší vášní

Jeden den práce a druhý den dlouhá procházka po lese. Dokonce jsme uvažovali, že si pořídíme menšího psa. Gumové holínky na nohy, staré džíny a nenápadný svetr. V ruce košík a do ruky klacek jako oporu. To bylo naše oblečení do lesa. A poslední dobou, díky vydatným dešťům a příjemným teplotám, jsme se nikdy z lesa nevraceli s prázdným košíkem.

Bohužel z nějakého důvodu v lese přibývá lidí z měst. Vyráží do lesa jako na módní přehlídku. Nejen, že jsou hluční, ale vypadají komicky. „Ivano, viděla jsi to. To snad není možné. Do lesa boty na podpatku. A ten frajer v bílé teplákové soupravě, to byla taky síla,“ smál jsem se. A takových lidí jsou v lesích houfy.

Alena (64): Nechala jsem dceři byt a odstěhovala se na chalupu. Ona si toho ale vůbec neváží a já se cítím osamělá

Už ani v lese není klid

Pryč jsou doby, kdy byl v lese klid. Stačí, aby bylo trochu teplo a slunečno. V sobotu najedou auta na kraj lesa a vyvalí se polovina města do lesa. Členové rodiny na sebe křičí a bohužel za sebou zanechávají i nepořádek. Rodiny milují pikniky v přírodě. Několikrát jsme narazili na rodinu, která měla rozloženou deku na palouku a hodovala.

Jenže když jsme s Ivanou šli stejnou trasou o týden později, po rodině zbyla na palouku vzpomínka v podobě odhozených plastových obalů od sýrů a salámů. To mám vždy obrovský vztek. Takže kromě košíku nosím do lesa i velký pytel na odpadky. Dělám popeláře nerad, ale jelikož si vážím přírody kolem sebe, starám se o okolní lesy.

Další příběhy ze života →

Táňa (38): Rodinný výlet dopadl katastrofálně. Zradilo nás auto, chata byla špinavá a pořád lilo