Jindřiška (56): Obyčejná procházka se psem se změnila v horor. Bylo mi mého chlupáče moc líto

Jindřiška bydlí na okraji města a má to kousek do přírody, kam každý den vyráží na procházku se svým čtyřnohým kamarádem. Jenže poslední procházka dopadla katastrofálně. Pes skončil na operaci a Jindřiška zažila několik hodin strachu.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 04. 09. 2025 17:00

Už osm let je po mém boku pes Bobík. Je to pouliční směs. Pes s bystrými kukadly a delší srstí. Někdy mám pocit, že mi rozumí každé slovo.

Zvyk je železná košile

Ráno s Bobíkem udělám kratší procházku kolem bytového komplexu. Potom odcházím do práce a Bobík v době, kdy jsem v zaměstnání, doma spí. Je to hodný pes. Doma nic neničí a je čistotný. Nemohla jsem si přát lepšího psího kamaráda. V zaměstnání se těším domů, až vyrazíme s Bobíkem na dlouhou procházku do přírody.

Mám to štěstí, že mám kousek od domu několik kilometrů dlouhou polní cestu, která navazuje na les. Tam se s Bobíkem každý den touláme. Je jedno, zda jsou tropické teploty nebo mráz, máme svou trasu a nikdy si ji nezkrátíme ani o metr. Nejprve jde se mnou Bobík na vodítku, ale když vidím, že v okolí není ani živáčka, pustím ho na volno.

Radost z pohybu mě těší

Bobík miluje běhat v poli. Skáče v obilí a lítá jako praštěný. Je na jedné straně a najednou se vynoří o sto metrů jinde. V očích jiskřičky a je vidět, že má z pohybu velkou radost. Tuto radost mu dopřávám od jeho mládí a nikdy se nic nestalo. Po návratu z procházky Bobíka prohlédnu, neleze-li po něm klíště, a umyju mu nohy.

Bobík je vždy tak utahaný, že si jde okamžitě lehnout do pelíšku. A to je čas pro mě. Natáhnu se na pohovku s knihou v ruce. Někdy usneme oba. Jenže před dvěma týdny to bylo jiné. Bobík po návratu z procházky neustále kýchal a dřel si tlapkami čenich. „Copak tě trápí?“ snažila jsem se mu pomoct. Nic jsem neviděla, a tak jsem si myslela, že ho potrápil pyl nebo prach.

Strach o psího kamaráda nebral konce

Ráno po probdělé noci jsme ihned jeli na veterinu. Ani veterinářka nic neviděla. Až rentgen odhalil osinu hluboko v nosní dutině. Bobík skončil na operaci, kde mu byla osina složitě vyndána. Veterinářka mě poučila, že osiny jsou velice nebezpečné a mohou psům způsobit vážné zdravotní problémy.

Prý už řešil osinu zapíchnutou hluboko v oku nebo v tlapkách mezi prsty. „Je třeba psa důkladně po procházce kontrolovat, zda nemá někde osinu zaraženou. Rády se zabodávají hlouběji a hlouběji do těla. U Bobíka jsme problém odhalili hned a dopadlo to dobře,“ dala mi radu nakonec. Bojím se teď Bobíka pustit do pole nebo vysoké trávy. Bojím se, aby opět něco nevdechnul.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

Další články