Facebook
Instagram
Květa vnímala, že její přítel Standa je manipulátor. Celé dva roky vztahu se neustále obhajovala a vysvětlovala své jednání. Poslední kapkou byla zběsilá jízda se Standou, kdy se Květa obávala o život svůj i dvou holčiček v autě.
Vlastně nevím, proč jsem ve vztahu s nevyrovnaným Standou byla. Ale asi každý musí zažít něco podobného, aby pochopil a podruhé stejnou chybu neudělal. Od začátku to mezi námi skřípalo. Na denním pořádku byly hádky, kdy se mě Standa snažil předělat k obrazu svému.
Standa mě neustále citově vydíral
Pravděpodobně jsem věřila, že bude líp kvůli dceři. Ta měla Standu ráda a on ji. Jak byl trpělivý vůči ní, o to víc náročný byl ke mě. Nikdy před tím jsem se s manipulátorem nesetkala, a tak jsem dlouho netušila, o co se Standa snaží. Mnoho měsíců jsem spíše přemýšlela o sobě. Zda nejsem špatná já, zda nemá pravdu Standa. V hlavě mi opakovaně běželo: "Možná jsem neměla chodit na kávu s kamarádkou, měla jsem být radši se Standou."
Nebo jsem si vyčítala, že jsem jela k rodičům. Po příchodu domů mi totiž Standa sdělil, že jsem dala přednost jim v době, kdy mě on potřeboval. Ale to, že to byla manipulace, jsem rozklíčovala až o mnoho měsíců později. Bylo na denním pořádku, že Standa neřekl své požadavky, ale přesně věděl, že jsem něco udělala špatně. A vždy jsem ho svým chováním ponížila nebo mu ublížila. A protože jsem vnitřně cítila, že náš vztah není nastaven správně, přemýšlela jsem, jak ze všeho ven. Standa totiž bydlel v mém bytě a nebylo jednoduché ho vystěhovat.
Místo pohody na výletě přišlo drama
O konci našeho vztahu rozhodl jediný den, deset minut strachu na sedadle spolujezdce. Ráno jsme se sbalili, vyzvedli Standovu dceru a vyrazili na výlet do zoologické zahrady. Už cestou Standu naštvalo, že se holky na zadním sedadle bavily a poslouchaly hudbu. Zrovna když on si s nimi chtěl povídat. Tato skutečnost mu zhoršila náladu natolik, že zajel k čerpací stanici, tam vytáhl svou dceru z auta a křičel na ni: „Tak já tě vezmu na výlet a ty si toho nevážíš? Já za tebe utrácím peníze a ty mi neumíš ani odpovídat?“ Vůbec ho nezajímalo, že ho dcera přes sluchátka v uších v autě neslyšela.
Když jsem mu tuto skutečnost na obranu dcery řekla, otočil se na mě a vyštěkl: „Ty do toho nemluv, je to moje dcera a já se k ní můžu chovat, jak uznám za vhodné!“ Abych ještě víc nezhoršila situaci, šla jsem na toaletu s pocitem, že bych nejraději celý výlet ukončila. Když jsem vyšla ven, holky si vybíraly zmrzlinu. Vše jsem zaplatila a šla k autu. Standa tam stál s naštvaným výrazem ve tváři. Chladně nám řekl, abychom nastoupili, že jedeme.
Zběsilou jízdu jsem ukončila mezi poli
Když jsme seděli v autě, Standa sešlápl plyn a zběsile vyrazil. Za volantem dostal hysterický záchvat, brečel, bouchal do volantu a křičel, že mu všichni děláme naschvály. Bezohledně předjížděl, nebezpečně kličkoval mezi auty a do toho se nahlas litoval. Jeho monolog o tom, jak on je svatý a my se ho všichni snažíme zlikvidovat, ho emočně vyvedl z rovnováhy natolik, že ručička tachometru atakovala sto padesát kilometrů v hodině v poměrně náročném terénu, kde byly samé zatáčky.
Po jednom nebezpečném manévru jsem z plných plic zakřičela: „A dost! Okamžitě zastav!“ Standa sešlápl brzdu a já zavelela: „Holky, vystupujeme! My dva jsme spolu skončili. Nechci se nechat zabít.“ Chytla jsem holky za ruku a vyrazily jsme přes pole k nejbližší vesnici. Domů nás odvezla matka Standovy dcery. Ihned po příchodu jsem příteli sbalila věci. Standa dorazil večer. Evidentně si myslel, že je všechno v pořádku. Dost se divil, když zjistil, že se má okamžitě sebrat a vypadnout. Ale bez dalšího hysterického výstupu odešel. Naštěstí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
