Facebook
Instagram
Květin manžel měl deprese. Léčil se, přesto se rozhodl svůj život předčasně ukončit. Květa mu má za zlé, že se oběsil doma. Zničil život své jediné dceři, která ho našla a dodnes kvůli tomu bojuje s démony.
Už je to deset let, co se manžel rozhodl dobrovolně odejít z tohoto světa. Ač docházel k psychiatrovi a bral antidepresiva, měl stabilní rodinné zázemí, stejně spáchal sebevraždu. Zůstat ho nepřiměla ani jeho dcera.
Den, který nám obrátil život vzhůru nohama
Na ten den před deseti lety nikdy nezapomenu. Ráno jsem se s manželem při odchodu do práce rozloučila a prohodili jsme pár slov, vypadal v pohodě. Dopíjel kávu, chtěl jít pracovat na zahradu a pak na odpolední směnu. Dcera jela do školy se mnou.
A pak vše nabralo rychlý spád. Volala mi policie, abych přijela domů, že dcera našla svého otce mrtvého. Okamžitě jsem vyrazila, před domem stáli policisté a hasiči. Našla jsem dceru v naprosto nepříčetném stavu. Chovala se jako divoké zvíře. Křičela, vydávala takřka zvířecí zvuky a klepala se. Lékaři ji utlumili léky a doporučili její hospitalizaci. Na místě jsem se dozvěděla, že se manžel oběsil v jídelně a dcera ho tam po příchodu ze školy našla.
Dceru otcova sebevražda naprosto zdrtila
Byla jsem s dcerou několik týdnů doma. Trápil mě její psychický stav. Jen ležela v posteli, hodiny jsem ji objímala a hladila. Ona mě držela za ruku, ale nevydala hlásku. Nebyla schopná spát sama, měla problémy s příjmem potravy. Ztrácela se mi před očima. Musela přerušit školu a docházela několikrát týdně k psychologovi.
Když se po několika měsících dostala z nejhoršího a začala trochu mluvit, dohodly jsme se, že se odstěhujeme. Koupily jsme si malý domek ve stejném městě, ale dostatečně daleko od místa tragédie. Aby dcera nemyslela na své démony, koupila jsem jí psa. Jeho výcvik dceru zabavil a přítomnost psího mazlíčka ji uklidňovala.
Dcera je nesmírně statečná a obdivuhodná
Po mnoha letech od smrti otce se mi dcera svěřila, že poté, co zavolala záchranku, se snažila oběšeného otce nadzvedávat v domnění, že mu zachrání život. Neměla sílu a celé ty roky si vyčítala, že ho nezachránila. Její poruchy příjmu potravy byly trestem za to, že otec zemřel kvůli ní. Plakala jsem bezmocí, plakala z nenávisti ke svému muži, který zničil naše dítě.
Dceři se nakonec podařilo anorexii zvládnout, ale je samotářka. Obklopila se zvířaty. Máme tři psy a spoustu koček. Střední školu dochodila s individuálem a nyní studuje vysokou zaměřenou na psychologii. Nejraději se toulá se psy a nemá kamarády ani partnera. My dvě máme hezký vztah a snažím se jí být oporou. Ani já si už nenašla partnera. Deset let se obě snažíme o úsměv a normální život.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
