Kyštymská jaderná katastrofa: Sovětský svaz ji chtěl za každou cenu ututlat, odhalení přišlo po téměř 20 letech

Jaderná elektrárna, jež byla centrem oné události, se nenacházela ve městě Kyštym, jak napovídá dnešní samotné označení katastrofy, ale v „uzavřené oblasti“ Čeljabinsk-40, jež se dnes jmenuje Ozjorsk (Kyštym i Ozjorsk jsou součástí Čeljabinské oblasti). Místo však nebylo z důvodu utajení na mapách, proto se v souvislosti s událostí mluvilo o nejbližším městě, Kyštymu.

Mohlo by Vás zajímat:

Tragédie v japonském závodě Tokaimura: Kvůli jaderné havárii přišel jeden zaměstnanec o kůži. Zemřel po 83 dnech utrpení

Jaderná elektrárna, kombinát Majak

Ve 40. letech 20. století si Sověti uvědomili, že ve vývoji jaderných zbraní zaostávají za Amerikou. Aby Spojené státy alespoň trochu dohnali, postavili zařízení, které je dnes známé jako jaderná elektrárna Majak. Stojí dodnes a kdysi měla za úkol zpracovávat plutonium potřebné k výrobě jaderných zbraní. Jenomže závod byl postaven ve spěchu, což znamenalo jediné - nebyla dostatečně zohledněna všechna bezpečnostní rizika projektu.

Mohlo by Vás zajímat:

Černobyl: I po 38 letech od havárie máme radioaktivní houby i divočáky. Vlci a červi naopak prospívají a mohli by pomoci medicíně

Výbuch radioaktivního odpadu a jeho bezprostřední následky

Před katastrofou v Kyštymu ukládali dělníci z Majaku radioaktivní odpad do nedaleké řeky Teča. To ale nevěstilo nic dobrého pro vesničany, kteří tento tok považovali za zdroj pitné vody. V Majaku se následně rozhodli, že začnou odpad skladovat v podzemních prostorech samotné elektrárny. Bylo tam čtrnáct nerezových kontejnerů.

Jenomže v padesátých letech začal selhávat chladicí systém jedné nádrže. To vedlo k zahřívání odpadu, jenž 29. září 1957 explodoval. Do výšky jednoho kilometru bylo vymrštěno 20 MCi (800 PBq) radioaktivity. Vítr následně roznesl radioaktivní částice na plochu o velikosti 20 000 kilometrů čtverečních, což ovlivnilo životy přibližně 270 000 lidí.

Mohlo by Vás zajímat:

Indigové dítě Boris Kipriyanovich: Mluvil ve 4 měsících, tvrdil, že se narodil na Marsu a na Zemi má zabránit jaderné válce

Úřady výbuch ututlaly, odhalení přišlo po 20 letech

Obyvatelé nebyli zpočátku vůbec informováni o tom, co se stalo. Vláda nechtěla existenci Majaku prozradit, a už vůbec ne to, že tam došlo k výbuchu. Začali se pouze evakuovat lidé v nejbližším okolí, přibližně deset tisíc. Dále bylo téměř 17 000 hektarů zamořené oblasti proměněno na Vychodouralskou přírodní rezervaci. Veřejnosti byl vstup zakázán, a platí dodnes. Směli tam jen vědci, jenž monitorovali vliv radiace na ekologii.

Svět se o Kyštymské katastrofě dozvěděl až v roce 1976, kdy informace o ní v časopise New Scientist zveřejnil sovětský disident Žores Medveděv. Kyštymská jaderná katastrofa je třetí nejvážnější jadernou havárií vůbec, zařadila se ihned za Černobylskou havárii z roku 1986 a za havárii v japonské elektrárně Fukušima I z roku 2011.

Mohlo by Vás zajímat:

Přízrak z Černobylu: Jadernou katastrofu měl předpovědět dvoumetrový černý pták