Facebook
Instagram
Bezesporu jde o nejhorší důlní neštěstí na Slezsku. Výbuch metanu a uhelného prachu v karvinských dolech připravil o život 235 horníků. K neštěstí došlo 14. června roku 1894 na dolech Jan-Karel a Františka v Karviné. Uhlí se tam těžilo již od 16. století. Možná bezpečnostní rizika však nikdo nebral v potaz.
Onen osudný den zfáralo pod zem celkem 1086 horníků. Přišli na odpolední směnu, která začínala ve čtyři odpoledne. O půl desáté doly otřásl mohutný výbuch, jenž byl tak intenzivní, že na povrch vyrazil dým i prach.
Totální chaos
Ihned vypukl poplach. Desítky dobrovolníků se se šátky namočenými do octa vydaly do dolu, aby zjistily rozsah škod. Celou akci řídil hlavní inženýr Jan Kohout. Překop (podzemní chodba ražená příčně nebo kolmo na směr ložiska či žíly) byl zavalen vozy a mrtvými koňmi. Mezi nimi byla vklíněná lidská těla.
Dobrovolníci začali okamžitě odstraňovat trosky v naději, že pod nimi najdou někoho živého. Okolo dvaadvacáté hodiny ovšem došlo k další katastrofě, explozi v oblasti dolu Františka. Na povrch se opět vyvalil prach a dým. Tentokrát umírali muži ze záchranných skupin, celkem šedesát. Inženýr Kohout měl štěstí, tlaková vlna ho pouze srazila a omráčila.
Třetí exploze
Následující den, 15. června, došlo v sedm hodin ráno ke třetí explozi. Horníky tentokrát naštěstí včas varoval inženýr Kohout, jenž již nabyl vědomí. Všiml si, že z větracího otvoru šachty stoupá černý dým, což byl varovný signál před blížícím se výbuchem. Všichni muži se tak dostali na povrch včas.
Počítání nezvěstných a mrtvých horníků z minulého dne bylo velmi obtížné. Jediným vodítkem byly vydané důlní lampy. Jenomže spousta mužů je při útěku zahodila, nebo si je v šoku vzala domů. Teprve až v sobotu se podařilo ustálit, že počet obětí dosáhl čísla 235. Po těchto tragicky zemřelých mužích zůstalo 130 vdov a 194 sirotků.
Odvážní záchranáři
Před odvahou záchranářů je potřeba smeknout. Inženýři, dozorci i havíři šli pro své spolupracovníky do dolů s tím, že může kdykoli dojít k další explozi. Navíc neměli s sebou dýchací přístroje. Závažnost celé tragédie dokazuje fakt, že šlo o čtvrtý nejhorší výbuch metanu na světě.
Ale vše špatné je k něčemu dobré. Výbuch inicioval rozvoj dýchací techniky, vznik organizované zdravotnické služby a zpřísnění předpisů pro práci v plynujících dolech.
Zkáza Ameriky: Exploze lodi Grandcamp prý byla mohutnější než peklo v Hirošimě
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Karvinské důlní neštěstí v roce 1894
Deník.cz: Oživlá noční můra v Karviné: po výbuchu metanu leželi všude mrtví lidé a koně
