Ponurá historie MDŽ: Jeho začátky provázela velká tragédie, požár v továrně na oděvy si vyžádal 146 životů

Historie MDŽ: Boj žen za lepší práva provází demonstrace, policejní násilí i tragický požár
Zdroj: Wikimedia Commons/George Grantham Bain Collection, Public domain

Mezinárodní den žen se u nás již dlouhou dobu nese v poněkud romantickém duchu s květinami a různými sladkostmi. Ve skutečnosti se ale tento svátek zrodil během stávky, které se zúčastnily vyčerpané ženy. Jakožto imigrantky musely pracovat za absurdně nízký plat a ve zdraví ohrožujících podmínkách. Nikdo se jich nezastal. Tak se do toho pustily samy.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 07. 03. 2023 11:00

Psal se rok 1857, když 8. března vyrazily do ulic New Yorku dělnice z oděvního průmyslu. Již měly dost úděsných pracovních podmínek, nekonečné pracovní doby a výplaty, z které dokázaly vyžít jen velmi těžce. I když se je ten den snažila násilím rozehnat policie, neustoupily. A začaly zakládat první ženské odbory.

Mezinárodní den žen

Na počátku 20. století se protesty proti vykořisťování pořádaly v New Yorku poměrně pravidelně. Ženy požadovaly kratší pracovní dobu, lepší mzdu, ukončení dětské práce a volební právo. Na mezinárodní konferenci, která se v roce 1910 uskutečnila v Kodani, apelovala prominentní německá politička a bojovnice za ženská práva Clara Zetkin na zástupkyně odborů z více než 17 zemí, aby byl schválen návrh na Mezinárodní den pracujících žen. Návrh byl jednohlasně přijat, jen s malou úpravou, dalo se pryč slovo pracující.

Svátek měl oslavovat zejména ženy, které mnohdy pracovaly i bez nároku na plat a v příšerných podmínkách. Když pak přišly domů, začala jim druhá směna - úklid, vaření, výchova a vedení domácnosti. A právě to byl motor, který udržoval v chodu rodiny, komunity, společnosti a celé státy.

Velká tragédie na MDŽ

Jeden z prvních Mezinárodních dnů žen provázela tragédie. V březnu roku 1911 vypukl v newyorské továrně na oděvy požár, který si vyžádal až 146 životů. Většina dělnic byly židovské a italské imigrantky, které pracovaly za opravdu směšnou částku. Nevyhovující pracovní podmínky, které vedly k tragédii, přitáhly pozornost k legislativě a odstartovaly spoustu dalších aktivit souvisejících s Mezinárodním dnem žen.

Socialistka Rose Schneiderman o rok později ve svém v projevu „Chléb a růže“ řekla, že ženy mají mít právo žít, ne jen existovat. „Bohatá žena má právo na život, slunce, hudbu i umění. Dělnice má právo jen na chleba, ale na růži, která symbolizuje výše uvedené, nikoli,“ řekla. Tím apelovala na ty bohaté s vlivnými muži, aby je přesvědčily o tom, že i ženy mají mít volební právo.

Nikdy nekončící boj za práva žen

Na Mezinárodní den žen se na mnoha místech protestuje i dnes. Ožehavými tématy jsou sexuální obtěžování, popírání transsexuality, násilné odebírání dětí samoživitelkám s nízkým příjmem, rasismus na osobní, zaměstnanecké a státní úrovni. Ale také výše mezd, snižování sociálních dávek a dekriminalizace práce v erotických službách. Podaří se i dnešním ženám něco změnit?

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Mezinárodní den žen

Indenpendent.co.uk: Don't forget what International Women's Day is really about - strike

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články