Tragédie v japonském závodě Tokaimura: Kvůli jaderné havárii přišel jeden zaměstnanec o kůži. Zemřel po 83 dnech utrpení

Tragédie v japonském závodě Tokaimura: Kvůli jaderné havárii přišel jeden zaměstnanec o kůži. Zemřel po 83 dnech utrpení
Zdroj: Wikimedia Commons/ENERGY.GOV - HD.15.058, Public domain

Před katastrofou ve Fukušimě v roce 2011 byla jaderná havárie v Tokaimuře nejhorší v historii Japonska. Na konci září roku 1999 došlo kvůli nedodržení bezpečnosti, lidským chybám a nedostatku odborného dohledu k incidentu, kvůli němuž byly stovky lidí vystaveny vysoké míře radiace.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 27. 09. 2024 16:00

Tři pracovníci závodu poblíž japonského Tokai zrovna připravovali dávku paliva obohaceného uranem. Ve snaze dodržet dodací lhůty ale vynechali několik bezpečnostních prvků. To vyvolalo nekontrolovatelnou jadernou reakci trvající dvacet hodin. Okolní vesnice musela být evakuována a více než deset tisíc lidí otestováno na ozáření.

Chtěli to zamést pod koberec

Dva roky před havárií v závodě na jaderné palivo Tokaimura došlo k podobnému incidentu poblíž zařízení vlastněného společností Power Reactor And Nuclear Fuel Development Corporation. Dne 11. března 1997 se vznítila a explodovala dávka ztuhlého jaderného odpadu. Nikdo nebyl zraněn, ale 37 pracovníků bylo vystaveno radiaci.

V důsledku toho firma čelila kritice, že neobstarala dostatek vedoucích, kteří by na celý proces dohlíželi. Naopak, svým lidem nařídila, aby vládní agentury krmili zavádějícími informacemi o příčině vzniku požáru. Zaměstnanci se měli navíc radiace nadýchat jen v zanedbatelném množství. Lidé byli ale pobouřeni, takže japonská vláda zařízení na tři roky uzavřela. O dva roky později ale udeřila další katastrofa.

Čas jsou peníze

Jen šest kilometrů od uzavřeného zařízení zpracovával závod společnosti JCO více než tři tuny obohaceného uranu ročně. Schválený výrobní proces zahrnoval rozpuštění prášku oxidu uranového v kyselině dusičné uvnitř nádrže. Roztok se pak přesunul do vyrovnávací nádrže, kde se smísil. Tato nádrž byla navržena se správnými proporcemi, aby se zabránilo nebezpečné jaderné reakci. Také přesně kontrolovala množství materiálu, který se poté dával do třetí nádrže, srážecí, která z něho odvedla přebytečné teplo.

Každý krok procesu byl vytvořen s ohledem na bezpečnost. Nikdy se nemělo dosáhnout kritického stavu, kdy by byla jaderná reakce zcela soběstačná. Společnost JCO se ale rozhodla tento postup změnit, aniž by k tomu dostali povolení od příslušných úředníků. Místo rozpouštění v nádrži směli zaměstnanci používat nerezová vědra. A aby se výroba ještě urychlila, obsah se lil přímo do srážečí nádrže. Vyrovnávací se tak zcela obešla. Všechna bezpečnostní opatření byla tak odstraněna, což vedlo ke strašným následkům.

Děsivý výsledek

Psalo se 30. září 1999 a tři zaměstnanci závodu, Hisashi Ouchi, Masato Shinohara a Yutaka Yokokawa, zrovna připravovali malou dávku paliva obohaceného uranem pro experimentální reaktor. Firma JCO sice už tři roky nevyráběla palivo pro tento konkrétní reaktor, přesto se k tomu ještě uvolila. Svým pracovníkům však neposkytla odpovídající školení. A navíc, uran, jenž byl k tomu účelu použit, byl obohacen na 18,8 místo obvyklých 3 až 5%.

Kolem 10:35 se Ouchi nakláněl nad nádrží a držel trychtýř, přes který Shinohara nalil z kbelíku 15 litrů roztoku oxidu uranového. Ihned poté se objevil modrobílý záblesk, po němž se dostavila u mužů silná nevolnost. Všichni tři místnost raději opustili. Ouchi a Shinohara začali pociťovat bolest, nevolnost a potíže s dýcháním. Ouchi se pak pozvracel a omdlel. To je už ale do péče dostali zdravotníci, kteří muže převezli do nemocnice.

Mezitím byl evakuován zbytek závodu. Později muselo své domovy v nejbližším okolí opustit 161 osob. Zpět se mohli vrátit až po dvou dnech. Celkově se podařilo dostat situaci pod kontrolu po 20 hodinách. Byl konec. Konečně. Naštěstí nebyla havárie tak rozsáhlá jako v Černobylu. Pro Ouchiho, Shinoharu a Yokokawu to ale ještě zdaleka neskončilo. Největšímu záření byl vystaven Ouchi, jelikož stál nad nádrží. Na těle se mu objevily popáleniny, poté se jeho kůže začala doslova "rozplývat", jak uvedli očití svědci. Z očí mu tekla krev, počet bílých krvinek klesl téměř na nulu, čímž se mu zhroutil imunitní systém. Lékaři ho tak umístili na speciální oddělení, aby zabránili infekci a provedli revoluční transplantaci kmenových buněk ve snaze zachránit mu život. Bohužel šlo o marnou snahu.

Ouchi trpěl nesnesitelnou bolestí, jeho rodina ale trvala na tom, ať ho pokaždé resuscitují. Doufali v zázrak. Naděje se však 21. prosince rozplynula. Muž po 83 dnech nepředstavitelného utrpení zemřel. Shinohara ho následoval další rok, selhaly mu orgány. Yokokawa byl z nemocnice propuštěn po třech měsících, pak ho obvinili z nedbalosti za jeho roli při jaderné havárii v Tokaimuře. Zodpovídat se musela i firma. Jednak zaplatila postiženým odškodné a také jí bylo odebráno povolení k provozu. Společnost JCO se tak stala první firmou potrestanou v Japonsku za špatné zacházení s nebezpečným materiálem.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Tokaimura nuclear accidents
Allthatsinteresting.com: Inside The Tokaimura Nuclear Accident Of 1999 And Its Grisly Aftermath

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články