Telefon bez připojení, který má kouzelnou moc: Díky dojemnému japonskému vynálezu se mohou pozůstalí rozloučit s mrtvými

První atypickou budku nainstaloval Itaru Sasaki, zahradní architekt, jenž před patnácti lety přišel o svého bratrance, který zemřel na rakovinu. Odpojený telefon se stal jeho vlastním způsobem, jak se s touto ztrátou vyrovnat. Napadlo ho, že když nebude hovořit na lince, ale do větru, do volného prostoru, jeho bratranec to uslyší. Po katastrofálním zemětřesení v roce 2011, k němuž došlo v regionu Tohoku, se Sasaki rozhodl budku zpřístupnit veřejnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Temná stránka tsunami: V Japonsku se prý zjevují duše obětí přírodní katastrofy

Historie větrného telefonu

Příběh větrného telefonu se začal psát v roce 2010, kdy ho do své zahrady instaloval zahradní architekt Itaru Sasaki. Důvodem byla bratrancova smrt. Ten mu jednoho dne sdělil, že mu kvůli rakovině zbývají jen tři měsíce života. Když zemřel, Sasaki začal hledat způsob, který by mu pomohl se s tím vyrovnat.

Prázdnou telefonní budku měl na své zahradě původně jen jako dekoraci již dříve, pak si ale usmyslel, že se skrze ni pokusí spojit s bratrancem. Svůj projekt „záhrobního telefonu“ dokončil kompletně v prosinci 2020. O tři měsíce později o vše přišel...

Mohlo by Vás zajímat:

Fukušima aneb Černobyl v Japonsku: Výbuch reaktorů způsobila vlna tsunami, ale i nekompetentní personál

Zkáza zvaná tsunami

Dne 11. března 2011 se mořským dnem poblíž Japonska rozvinulo zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy škály, které následně vyslalo vlny dosahující výšky až 38 metrů směrem k pobřeží. První náraz pocítilo město Mijako, voda ve vnitrozemí Sendai se zase rozšířila do vzdálenosti deseti kilometrů.

Voda zaplavila také oblast Tohoku o rozloze tři sta čtyřicet kilometrů čtverečních. Vše, co stálo vodě v cestě bylo zničeno - nemocnice, podniky, domy i železnice. Proud vody rovněž způsobil poruchu chladicího systému v jaderné elektrárně Fukušima, což vedlo k nechvalně známé havárii, která vyhnala z domovů více než sto padesát tisíc lidí. Samotné tsunami si vyžádalo skoro dvacet tisíc životů. Světová banka odhadla škody na dvě stě třicet pět miliard dolarů.

Kdo přežil, přišel mnohdy o domov i blízké. Každý se pak začal se ztrátou příbuzných vyrovnávat po svém a Itaru Sasaki se rozhodl, že lidem zpřístupní svůj větrný telefon. Spoustě z nich to hodně pomohlo.

Mohlo by Vás zajímat:

Aokigahara, nejděsivější les světa: Japonci sem nosili nepotřebné důchodce, čekala je hrozná smrt

Novodobá poutní místa

Od té doby, co zahradní architekt zpřístupnil svůj telefon pro komunikaci s mrtvými veřejnosti, navštívilo toto dnes již poutní místo třicet tisíc lidí. A jejich počet stále roste. „Služeb“ telefonní budky využil i Kazuyoshi Sasaki, který přišel o svou ženu Miwako. Po tsunami prohledával trosky jejich domu, navštěvoval provizorní márnice i evakuační centra. Nikde ji nenašel. Neměl tak příležitost se s ní rozloučit, dokud neobjevil větrný telefon.

Další vlna zájmu o Sasakiho telefon se zvedla během pandemie covidu, kdy docházelo k náhlým a tragickým úmrtím. Sasaki tak dostal žádosti z celého světa, zda by i u nich nemohla stát jeho budka. Samozřejmě vyhověl. V současné době je po Evropě a Spojených státech roztroušeno 300 větrných telefonů. Jeden z nich lze nalézt, kupříkladu, ve Varšavě.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní japonské shirako: Vařené tresčí mlíčí je zázrak místní gastronomie a má prý lehkou a krémovou chuť

Doporučené video