Černobyl: I po 38 letech od havárie máme radioaktivní houby i divočáky. Vlci a červi naopak prospívají a mohli by pomoci medicíně

Černobyl: I po 38 letech od havárie máme radioaktivní houby i divočáky
Zdroj: Wikimedia Commons,IAEA Imagebank, CC BY-SA 2.0
Černobyl: Co se tehdy vlastně stalo? Dne 26. dubna 1986 došlo v reaktoru číslo 4 jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a Běloruskem k explozi.Radioaktivní spad zamořil nejen přilehlé město Pripjať, ale i velkou část Evropy a hlavně tři republiky tehdejšího Sovětského svazu.Do Pripjati se v posledních letech pořádaly i zájezdy pro milovníky tzv. dobrodružné turistiky. Toto jsou nejmrazivější snímky, které tam lidé pořídili. Lidé, kteří se v roce 1986 často bez jakýchkoliv ochranných pomůcek pokoušeli zničený reaktor hasit, zemřeli buď hned, nebo v následujících letech. Plynové masky jsou připomínkou těch, kteří měli alespoň nějakou ochranu.+ 17 fotek+ 18 fotek

I 38 let po havárii nedává mnohým Černobyl spát. Je to zejména proto, že i když nás od tohoto neštěstí dělí řádka let, stále nás ovlivňují jeho následky. Pojďme se tak spolu podívat, jak to s radiací vypadá u nás v Česku a proč nyní vědce zajímají vlci a červi.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 26. 04. 2024 11:00

K černobylské havárii došlo 26. dubna 1986, kdy na severu Ukrajiny došlo k přehřátí, protavení a explozi čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny. Do ovzduší se poté uvolnilo enormní množství nebezpečných látek.

Radioaktivita v Česku

Byť po výbuchu reaktoru vláda tehdy tvrdila, že se k nám nic zaručeně nedostane, opak byl pravdou. Dopad radioaktivních látek ve skutečnosti pociťujeme dodnes, jen to nemusí být na první pohled zjevné. Každopádně množství cesia-137 je v naší půdě stále vysoké, což způsobuje radioaktivitu zejména u hub, lesních plodů a divočáků, kteří rádi ryjí v zemi při hledání potravy. Odborníci ale zdůrazňují, že není na místě panika.

Zaznamenatelné množství cesia-137 lze prakticky naměřit v celém Česku, nejvíce ho ale je na Šumavě a Novohradských horách. Za to mohlo aktuální počasí, které tam v té době panovalo. Cesium lze ale nalézt i za hranicemi. Kupříkladu v Národním parku Bavorský les. Také tato oblast byla po katastrofě poměrně hodně zasažena. Odnesli to nejvíce drobní zemědělci, kterým vláda zničehonic zakázala prodávat na trzích zeleninu. Přitom nikdo přesně nevěděl, co se vlastně děje.

Jelikož většina radioaktivních látek zůstává ve svrchních vrstvách půdy, existuje riziko kontaminace hub a lesních plodů, jak již bylo uvedeno výše. Úroveň kontaminace jak českých, tak i německých hub byla nad povoleným limitem. Někdy i trojnásobně. To je ale zapříčiněno tím, že houby mají schopnost absorbovat těžké kovy. Do masa divočáků se radiace dostala díky podzemní houbě jelence obecné, na níž si rádi pochutnávají. Tepelnou úpravou se ale riziko sníží. U hub sice ne, tam vše zůstává, ale jak podotýká pro Deník.cz Lenka Babická ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nelze hovořit o okamžitých zdravotních následcích, které by konzumace hub způsobila. A to ani při možnosti, že bychom je jedli po stovkách kilogramů ročně.

Odolnost proti rakovině

Nedávná studie vlků, žijících v uzavřené černobylské zóně, připravila vědcům jedno velké překvapení. Zjistili, že mají geneticky změněný imunitní systém a určitou míru odolnosti vůči rakovině. Znamená to, že se již adaptovali na život v jedné z nejnehostinnějších a nejnebezpečnějších oblastí na světě?

Tým vedoucí studie, bioložky a ekotoxikoložky Cary Love z Princentonské univerzity tímto odhalením završil desetileté úsilí o odhalení záhad černobylské divoké přírody. Vlkům byla odebrána krev a poté nasazeny rádiové obojky ke sledování jejich pohybu a aktuální "radioaktivní zátěže". Odborníci tak dostávali pravidelně informace o tom, kde zrovna vlci jsou a jak moc jsou vystaveni záření. Výsledky? Vlci čelili denně šestinásobku limitu radiace pro všechny pracovníky pohybující se v této oblasti. Přesto byli vůči tomu geneticky imunní. Připomínali pacienty s rakovinou, kteří podstupují ozařování.

Tyto "ochranné mutace" by mohly být v budoucnu použity i u lidí. Zda se ale bude ve výzkumu i nadále pokračovat, není jisté. Nejprve ho zpomalil covid, nyní mu zase brání aktuální geopolitické napětí.

Jak si podmanit radiaci

Výzkumy prováděné v Černobylu dokázaly odhalit mnohé. Kupříkladu se zjistilo, že tamní rosničky nejsou zelené, ale černé. Divocí psi vykazovali genetické rozdíly a ptáci se okolnímu záření evidentně přizpůsobili. Našel se však jeden "rebel", který se odmítl s radiací smířit. Jde o druh hlístice oscheius tipulae.

Tu evidentně záření nijak nepoznamenalo. Ani u ní nedošlo k nějakým adaptivním změnám. Zatímco tak různí obratlovci prodělali po explozi genetické mutace, pro tyto hlístice to byl zjevně jen další "nudný" den. Využijí se tyto poznatky někdy v medicíně?

Zdroje informací:
Deník.cz: 35 let po havárii- Černobyl je stále radioaktivní, v Česku září houby i divočáci
Earth.com: Chernobyl Wolves Have Evolved ResistanceTo Cancer
Popularmechanics.com: The Worms Of Chernobyl Have Apparently Conquered Radiation

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články