Židovská jaderná fyzička Lise Meitner zemřela před 51 lety: Na její počest byl pojmenován chemický prvek

27. října 2019
archiv
archiv

Lise Meitner se narodila ve Vídni jako třetí dítě židovského právníka. Rodina patřila k vyššímu měšťanskému stavu, tudíž se mohla rozvíjet. Bavily ji přírodní děje a toto nadšení v ní vzbudilo touhu studovat. Tehdejší společnost sice byla ke studiu žen uzavřena, ale díky podpoře svých liberálních rodičů složila formu externí maturitní zkoušky, což jí následně dalo možnost studovat na univerzitě.

Nemožnost studovat

Lise Meitner se narodila ve Vídni jako třetí dítě židovského právníka. První vzdělání získala doma, pak studovala tři roky na měšťanské škole. V 18 letech skončila se studiem na gymnáziu, maturitu však vykonat nemohla, proto se rozhodla vystudovat učitelství francouzštiny a rok učit. Teprve po soukromém doučování fyziky mohla složit maturitu na chlapeckém gymnáziu.

Univerzita

Bylo jí už 23 let, kdy odmaturovala. Na Vídeňskou univerzitu nastoupila v roce 1901 a jako první žena poslouchala přednášky na přírodovědecké fakultě. O pět let později ji absolvovala, obhájila práci na téma Teorie tepla.

Doktorát

Po obhajobě doktorátu – Lise byla teprve druhou ženou, která na Vídeňské univerzitě získala doktorský titul v oboru fyzika – se roku 1907 přestěhovala do Berlína. Zde spolupracovala s Maxem Planckem a chemikem Ottou Hahnem v Chemickém ústavu císaře Viléma. Zabývali se aktiniem C, zářením beta nebo třeba thoriem D. Do vzájemné spolupráce však zasáhla první světová válka.

1. světová válka

Lisa nastoupila v červenci 1915 dobrovolně jako sestra obsluhující rentgen. Jedním z míst, kde působila, byla i nemocnice Červeného kříže v Praze-Karlíně. Do Berlína se vrátila v roce 1916, aby zde pokračovala spolu s Ottou Hahnem ve výzkumu. Roku 1918 společně objevili dlouho hledaný chemický prvek protaktinium. S Hahnem úzce spolupracovala až do roku 1920.

Nacismus

Rok 1933, kdy se Hitler stal říšským kancléřem, přinesl Lise potíže kvůli jejímu židovskému původu. Zůstala sice v Ústavu císaře Viléma, ale nesměla zde přednášet. I přes tuto politickou nestabilitu navázala opět na úspěšnou spolupráci s Hahnem, k nimž se v roce 1935 připojil i chemik Fritz Strassmann. Nový tým pracoval na štěpení jader. Situace se však vyostřila a po obsazení Rakouska nacistickým Německem roku 1938 se náhle stala občankou Německa a dostala se tak do potenciálního přímého ohrožení. Po nějakém čase odešla do exilu.

Podraz

V roce 1944 obdržel Hahn za objev štěpení uranu Nobelovu cenu za chemii, avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila podíl Lisy Meitner. Svůj podíl hrála jednak politická situace v Evropě a její exil, ale také sám Hahn, který sice podíl Lisy jako teoretické fyzičky zcela nezpochybňoval, nicméně ani plně neuznal.

Po válce

Lise byla po celou dobu války i po jejím skončení zklamána chladným  postojem svých kolegů a v podstatě i všech Němců vůči nacismu a to byl také důvod, proč odmítla návrat do Německa spojený s pracovní nabídkou vedení fyzikálního oddělení v Mohuči. Záhy nato se její situace ve Švédsku značně zlepšila, když na Královské technické vysoké škole získává zasloužené prostory, přístroje i asistenty, tak potřebné pro její práci.

Pocta

Zemřela 27. října 1968 v Cambridgi, kam se v roce 1960 přestěhovala za svým synovcem. Na její počest byl v roce 1992 pojmenován prvek s atomovým číslem 109 – meitnerium, zkratka Mt.

NA SNÍMKY ÚSPĚŠNÉ VĚDKYNĚ SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Zavří­t reklamu