Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Starodávná pátá čtvrť Prahy je odnepaměti zahalena rouškou tajemství. Odlišnost zvyků a uzavřenost židovského ghetta byly ideální živnou půdou pro vznik pověstí a legend. Dnes je tato čtvrť považována za centrum památek světového významu, které ze své tajuplnosti v průběhu staletí nic neztratilo.
Pražské Židovské Město patří mezi nejmagičtější místa Evropy. Od středověku tu bývalo ghetto, které se po svém zrušení proměnilo v 19. století v chudinskou čtvrť. Ta byla v rámci pražské asanace zbourána a nahrazena novou zástavbou. Zachovány naštěstí zůstaly alespoň nejvýznamnější židovské památky, Staronová a některé další synagogy, starý hřbitov a radnice. Místo má dodnes silnou atmosféru a je opředeno řadou legend. Tak třeba...
Rabi Löw a stvoření Golema
V pražském Židovském Městě žil jeden velký učenec známý jako rabi Löw. Obyvatelé ghetta i sám císař Rudolf II. si ho vážili pro jeho moudrost a znalost magie. Jedné noci měl rabi sen, ve kterém uviděl nápis: „Vytvoř z hlíny tvora, který ti bude pomáhat proti všem nepřátelům!“
A tak se také stalo. V blízkosti řeky Vltavy našel rabi jemnou a vlhkou hlínu, z níž uhnětl postavu obrovského člověka, tedy Golema. Poté vložil hliněnému panákovi do úst lístek s tajemným nápisem, šémem. Jakmile tak učinil, Golem otevřel oči a povstal jako živý tvor.
Golemův osud
Během dne Golem pomáhal ve Staronové synagoze, ale hlavní účel plnil až v noci, kdy procházel uličkami ghetta a hlídal, aby nedocházelo k útokům na židovské obyvatelstvo. Golemova síla rostla, proto mu čas od času rabi vyjmul šém, aby jeho sílu oslabil.
Jednoho dne mu však šém zapomněl vyndat a Golem už se nedokázal ovládat. Běhal po ulicích jako smyslů zbavený, rozbíjel vše, co se mu postavilo do cesty. Když rabín přiběhl, rychle mu vyjmul šém a nahradil jej novým. Poté mu poručil, aby si šel odpočinout na půdu Staronové synagogy, když Golem usnul, vyjmul mu rabi šém a nechal Golema rozpadnout v prach.
Tančící nevěstka
V Židovském Městě býval vyhlášený nevěstinec „U desíti panen“, kam se sjížděli kunčafti z širokého okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí pro Ježíše Krista, konala se v nevěstinci nestoudná zábava. Nejvíce hýřila jedna čarokrásná židovská nevěstka, když vtom vstoupila do domu hříchu postava v kápi a rozjařenou prostitutku vyhnala karabáčem na ulici se slovy: „Tancuj, bezbožnice, tancuj až do soudného dne!“
Těmito slovy proklel přízrak půvabnou neznabožku, která od té doby tančí v křivolakých ulicích. Jakmile jí nějaký muž padne do náručí, utancuje ho prý k smrti.
Mnohasetletou historii pražských Židů si dnes můžete připomenout v jedné ze šesti dochovaných synagog či na starém hřbitově. Komentované prohlídky pořádá Pražské židovské muzeum každou neděli za zvýhodněnou cenu.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA MYSTÉRIA PRAŽSKÉHO ŽIDOVSKÉHO MĚSTA!
