Facebook
Instagram
Starodávná pátá čtvrť Prahy je odnepaměti zahalena rouškou tajemství. Odlišnost zvyků a uzavřenost židovského ghetta byly ideální živnou půdou pro vznik pověstí a legend. Dnes je tato čtvrť považována za centrum památek světového významu, které ze své tajuplnosti v průběhu staletí nic neztratilo.
Pražské Židovské Město patří mezi nejmagičtější místa Evropy. Od středověku tu bývalo ghetto, které se po svém zrušení proměnilo v 19. století v chudinskou čtvrť. Ta byla v rámci pražské asanace zbourána a nahrazena novou zástavbou. Zachovány naštěstí zůstaly alespoň nejvýznamnější židovské památky, Staronová a některé další synagogy, starý hřbitov a radnice. Místo má dodnes silnou atmosféru a je opředeno řadou legend. Tak třeba...
Rabi Löw a stvoření Golema
V pražském Židovském Městě žil jeden velký učenec známý jako rabi Löw. Obyvatelé ghetta i sám císař Rudolf II. si ho vážili pro jeho moudrost a znalost magie. Jedné noci měl rabi sen, ve kterém uviděl nápis: „Vytvoř z hlíny tvora, který ti bude pomáhat proti všem nepřátelům!“
A tak se také stalo. V blízkosti řeky Vltavy našel rabi jemnou a vlhkou hlínu, z níž uhnětl postavu obrovského člověka, tedy Golema. Poté vložil hliněnému panákovi do úst lístek s tajemným nápisem, šémem. Jakmile tak učinil, Golem otevřel oči a povstal jako živý tvor.
Golemův osud
Během dne Golem pomáhal ve Staronové synagoze, ale hlavní účel plnil až v noci, kdy procházel uličkami ghetta a hlídal, aby nedocházelo k útokům na židovské obyvatelstvo. Golemova síla rostla, proto mu čas od času rabi vyjmul šém, aby jeho sílu oslabil.
Jednoho dne mu však šém zapomněl vyndat a Golem už se nedokázal ovládat. Běhal po ulicích jako smyslů zbavený, rozbíjel vše, co se mu postavilo do cesty. Když rabín přiběhl, rychle mu vyjmul šém a nahradil jej novým. Poté mu poručil, aby si šel odpočinout na půdu Staronové synagogy, když Golem usnul, vyjmul mu rabi šém a nechal Golema rozpadnout v prach.
Tančící nevěstka
V Židovském Městě býval vyhlášený nevěstinec „U desíti panen“, kam se sjížděli kunčafti z širokého okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí pro Ježíše Krista, konala se v nevěstinci nestoudná zábava. Nejvíce hýřila jedna čarokrásná židovská nevěstka, když vtom vstoupila do domu hříchu postava v kápi a rozjařenou prostitutku vyhnala karabáčem na ulici se slovy: „Tancuj, bezbožnice, tancuj až do soudného dne!“
Těmito slovy proklel přízrak půvabnou neznabožku, která od té doby tančí v křivolakých ulicích. Jakmile jí nějaký muž padne do náručí, utancuje ho prý k smrti.
Mnohasetletou historii pražských Židů si dnes můžete připomenout v jedné ze šesti dochovaných synagog či na starém hřbitově. Komentované prohlídky pořádá Pražské židovské muzeum každou neděli za zvýhodněnou cenu.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA MYSTÉRIA PRAŽSKÉHO ŽIDOVSKÉHO MĚSTA!
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
