Broňka (66): Na stará kolena jsem požádala o rozvod. Už mě to přestalo bavit

Broňka (66): Na stará kolena jsem požádala o rozvod. Už mě to přestalo bavit

Paní Bronislava žila se svým mužem přes čtyřicet let, zvládli spolu vychovat čtyři děti a čelit mnohým překážkám. Ale poslední léta to už Broňka nemohla vydržet, a protože nenastala změna k lepšímu, rozhodla se udělat radikální krok.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 09. 06. 2020 07:30

Vyrůstala jsem s rodiči na statku, kde jsme měli plno zvířat a já to milovala. Když jsem potkala Arnošta, na rovinu jsem mu řekla, že se nikdy nikam stěhovat nebudu a budu celý život bydlet na našem statku. Jsem o dva roky starší než on a když se nám narodil první syn, Arnošt musel na vojnu. Když se vrátil, nastěhoval se k nám. Společně jsme vychovali čtyři děti, a i když to bylo na začátku hodně náročné, měli jsme se rádi a nikdy bych neměnila.

Byla jsem na vše sama

Když mi rodiče umřeli, bylo to těžké. Arnošt mi první roky pomáhal, ale postupně ho to přestalo bavit a buď se svalil k televizi, kde vždycky usnul nebo mě sledoval s pivem v ruce a dirigoval. Nezbývalo mi nic jiného než vše dělat sama. Vozila jsem dřevo traktorem, sekala křovinořezem za stodolou nebo sbíjela sbíječkou chodník na dvoře. Když jsem mu to chtěla předat, řekl, že ho všechno bolí. Zlobila jsem se, co jsem si neudělala, to jsem neměla. Děti k nám jezdívaly málo, měly vlastní rodiny, ale když už přijely, pomáhaly.

Jenže Arnošt se s nimi pokaždé rozhádal kvůli naprostým maličkostem, když jsem se jich zastávala, útočil na mě, že jsem z nich vychovala rozmazlence a chráním je. Nepřišlo mi fér je osočovat, když za námi jednou za čas přijely. Ale on to nevnímal a čím víc je peskoval, tím méně jezdily. Byla jsem z toho nešťastná, bohužel Arnošt v tu dobu často popíjel slivovici a zapíjel to pivem a nebylo s ním k vydržení. Myslel si, že jen on má pravdu a nikdy v životě se za nic neomluvil. Často jsem si říkala, že mladí lidé v dnešní době nic nevydrží a při menším zádrhelu odcházejí z manželství. My jsme problémy měli, ale u nás se to vždycky nějak vydrželo.

Poslední kapka

Jednoho jsem potřebovala vykopat díru na zahradě, abych zjistila, kde jsou odpadní trubky od okapu. Arnošt šel okolo, neporadil, nepomohl, a tak jsem začala. Kopala jsem a kopala a holt jsem vykopala tři velké jámy, než jsem našla, co jsem potřebovala. Když to viděl, křičel na mě, že jsem absolutně neschopná. A proč se montuji do věcí, které neznám. A je moje vina, že děti nejezdí a rozjel se tak, že jsem se před ním poprvé v životě rozbrečela. V tu chvíli už to bylo moc.

Pořádně jsem si vše rozmyslela a došla jsem k závěru, že jsem samostatná a umím zastat všechnu práci a vlastně ho nepotřebuji. Požádala jsem o rozvod a řekla mu, aby se odstěhoval. Arnošt prskal vzteky, ale hrdost mu nedovolila se omluvit. A to byla poslední věc, díky které jsem věděla, že dělám dobře. Děti si ťukaly na čelo, prý jsem to už mohla vydržet.

Ale já se cítím dobře, i když říkám, že už patřím do starého železa, pořád se chci radovat ze života a můžu to teď dělat bez neustálého kritizování. I kdybych tady měla být už jen rok, za ten klid mi to stojí. Nikdy není pozdě na změnu.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Zuzana Zlatohlávková z Dobré ráno, Brno! odhalila soukromí: Ve své chýši praktikuje čínskou medicínu, jehličky píchá i dětem

Zuzana Zlatohlávková z Dobré ráno, Brno! odhalila soukromí: Ve své chýši praktikuje čínskou medicínu, jehličky píchá i dětem

Související články

Další články