Sandra (27): Dvacet let jsem neviděla svého tátu. Když jsem mu chtěla odpustit, řekl mi pravdu

Pamatuji si, že když jsem šla do první třídy, brečela jsem, že s námi nejde táta. Máma mi vysvětlovala, že měl něco důležitějšího a když jsem se vrátila domů, už tam neměl žádné věci. Bylo mi to strašně líto a máma přiznala, že už nejsou manželé a nebude s námi bydlet. Jednou zvonil telefon, běžela jsem ho zvednout a ve sluchátku se ozval táta. Měla jsem radost a vykřikla: „Tati!“, ale jak to máma uslyšela, přiběhla a telefon položila. Vysvětlila mi, že bude lepší, když se s ním nebudu vídat, protože jí ubližoval a často se opíjel. Prý si to nemohu pamatovat, protože jsem byla malá.

Měla jsem vztek a za to, co jí provedl, jsem ho už nikdy nechtěla vidět. A ona říkala, že dělám dobře, stejně si ani na narozeniny nevzpomněl a na Vánoce už vůbec ne. Jenom jednou za celou dobu jsem od něj ve schránce měla dopis, který jsem ani neotevřela a hodila ho do šuplíku.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (36): Soused za mnou přišel jen v trenýrkách. Co se dělo pak, by mě nenapadlo ani v tom nejhorším snu

Musela jsem mu odpustit, abych šla dál

Máma si našla nového přítele a za nějakou dobu se k nám nastěhoval. Já si po maturitě našla práci a snažila se trochu pochopit, kdo jsem, a tak jsem četla ezoterické knížky. Když jsem narazila na knihu o odpuštění, vzpomněla jsem si na tátu. Celá léta jsem k němu chovala zášť. Rozhodla jsem se, že to takhle nejde. Našla jsem ten starý dopis, kde táta psal, že musel odejít a dole připsal svou adresu, abych ho chodila navštěvovat.

Mámě jsem to neříkala a jela za ním. Nevěděla jsem, jestli ta adresa pořád platí, v autě jsem si připravovala, co mu řeknu, ale hlavně jsem se bála, že ho nepoznám, nebo on mě. Na zvonku bylo opravdu jeho jméno a já zazvonila. Skoro jsem chtěla utéct, když se otevřely dveře a táta zůstal v šoku. Tak moc, že se mu klepaly ruce a měl slzy v očích. Hlesla jsem jen: „Ahoj tati, to jsem já, Sandra,“ a on mě objal a řekl, že by mě poznal vždycky.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (29): Na cestě z dovolené jsme se pohádali. Nechal mě v Rakousku na benzínce a odjel

Všechno bylo jinak

Veškerá nervozita ze mě opadla. Byl tak hodný a pořád nemohl uvěřit, že jsem přišla. Já mu ale řekla, jak jsem byla smutná, že nás opustil. Že se neozýval a nezajímal se o mě. Táta jen kroutil hlavou, vstal a otevřel skříň. Tam byla hromada zabalených dárků a sbírka dětských časopisů, které jsem jako malá četla. „To je všechno tvoje,“ řekl a já byla jak opařená.

Vyprávěl, jak to tenkrát bylo. Nikdy se neopíjel a rozhodně mámu nemlátil. To ona s ním nechtěla být, protože si našla někoho jiného. Zakázala mu mě vídat a když jí řekl, že to bude řešit soudně, vyhrožovala mu a říkala, že mi zkazí život, protože ho nenávidím. A tak mi aspoň vozil dárky, ale máma ho vždycky vyhodila. Neměla jsem o tom vůbec tušení a brečela jsem jak malá. Mámě jsem všechno řekla a teď jsem pro změnu naštvaná na ni. Lhala mi celý život. Já mám teď s tátou krásný vztah a doháníme všechno, co jsme spolu zameškali.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlata (60): Můj syn mě přivede do hrobu. Má jeden problém za druhým

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.