Dana (34): Babička je závislá na seriálech. Jednu dobu byla přesvědčená, že k ní chodí hlavní postavy na návštěvu

Moje babička Anička (78) zcela propadla sledování seriálů. Jistě není jediná na světě, jenže ona si občas plete realitu se scénářem a pak mi vykládá, že měla na návštěvě nějaké cizí lidi. Nejednou mě dost vyděsila. 

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (17): Měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí. Deprese mi pomohla zahnat až babička

Babička a její svět televizních postav

Babičku Aničku jsem vždy brala s rezervou. Ráda přikrášlovala každou historku, přeháněla a jako malá jsem hltala její příběhy jak z černé kroniky. I ve stáří milovala drby, jenže se toho kolem ní moc nedělo, a tak si oblíbila smyšlené životy postav v seriálech, které sledovala pěkně nahlas, aby jí neuniklo ani slovíčko. 

Chodila jsem k ní na návštěvu v čase, kdy zrovna nic neběželo. Věděla jsem, že jinak si nepopovídáme. Když šel její oblíbený seriál, mohla jsem si jen potichu sednout vedle ní a usrkávat čaj. Přišla jsem většinou až po vysílání a to jsem si pak vyslechla celý děj pomalu i s dialogy. 

Jednou jsem odemykala a slyšela jsem Aniččin hlas, jak někomu nadává. Pak se ozval druhý, mnohem hlubší a s omluvným tónem. Měla jsem za to, že tam má babi návštěvu. Když jsem odemkla, byla v kuchyni úplně sama. Dost mě vyděsila!

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (25): Lámala jsem si hlavu nad dopisem od tajného ctitele. Netušila jsem, že souvisí s dávnou tragickou událostí

Tvrdila mi, že měla návštěvu

„Babi, s kým tu mluvíš?“ otázala jsem se. „Byl tu na návštěvě Alfredo s tou svou novou snoubenkou. Řeknu ti, nehodí se k sobě, to jsem mu taky řekla a jak jsme se pohádali!“ líčila mi babička.

Potlačila jsem nutkání jí vysvětlovat, že měla jen bujnou fantazii, ale asi bych si tím moc nepomohla. Ve dřezu jsem pak zahlédla tři hrnky na kávu a jeden od rtěnky! Že by přeci jen u babičky někdo byl?

Představila jsem si nějaké „šmejdy“, co přišli babičce nabídnout výhodný set hrnců, a zhrozila jsem se. Vyběhla jsem k sousedům, abych zjistila, jestli o něčem nevědí. Paní na mateřské mě ujistila, že byla doma s nemocnou dcerou celý den a určitě nikdo na babičku nezvonil. Celou dobu tam prý vyhrává televize a jestli bych s tím mohla něco udělat.

„Vynasnažím se,“ nasadila jsem omluvný tón. Babičce jsem pak televizi vypnula a navrhla, že bychom si měly vyrazit do cukrárny a na procházku. Kupodivu šla ráda, jen mi celou cestu vyprávěla o svých známých z televize. Považovala je za svoje příbuzné.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (28): Když se ocitnu v nebezpečí, uslyším varovný hlas svojí babičky. Jsem ráda, že mě hlídá i po smrti

Svolala jsem rodinnou poradu

Všichni členové naší nevelké rodiny se sešli za účelem řešení babiččiny situace. Rozdělili jsme si dny a navštěvujeme ji mnohem častěji. Každý se snaží najít nějaký program, aby babička omezila sledování televize. Já s ní chodím na procházky, máma peče zákusky pro celou rodinu a táta se sestrou čtou články z časopisů a občas nějakou červenou knihovnu, co má babička ráda. 

Babička nepřestane seriály milovat a zřejmě si bude plést realitu s fikcí nadále a čím dál víc. My jsme tu ale od toho, abychom ji obklopovali a bavili, jako to do vysokého věku dělávala ona. Neumím si představit, co by dělala sama – asi by se světem seriálů splynula docela. 

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (25): Od dětství jsem trpěla spánkovou paralýzou. Překonat ji mi pomohla až babička

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.