David (27): Rodiče o mě nejeví zájem celý život. Teď kašlou i na vnučku

Neměl jsem úplně jednoduché dětství. Rodiče měli děti z předešlých manželství a já jsem se jim narodil tak nějak navíc. Často se hádali, ale přesto zůstali spolu. Já jsem jejich chováním hodně trpěl.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (24): Rodiče odsuzují mé povolání. Já se ho však za žádnou cenu vzdát nehodlám

Rodiče o mě nejevili zájem

Navíc mi přišlo, že každý upřednostňuje děti ze svých předchozích vztahů. Já jsem byl pro ně jen omyl. Kdybych se nenarodil, nebyli by vůbec spolu. Opravdu jsem to tak vnímal celé dětství. A proto, když se naskytla první možnost odejít z domu, využil jsem ji.

Na vysokou školu jsem se dostal do Hradce Králové, kde jsem bydlel na koleji. Domů jsem se vracel zřídkakdy. Většinou tak jednou za měsíc, někdy ani to ne. Nejhorší na tom bylo, že rodiče o mě vůbec nejevili zájem. Nevolali, kdy přijedu zase domů, ani se mě neptali, jak se mi ve škole daří. Prostě jsem to vnímal tak, že o mě vůbec nemají zájem.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (52): Vždy jsem byla jiná, což mě stálo vztah s rodiči. Teď mám poslední šanci vše napravit

Pro rodiče jsem stále jen vzduch

V době, kdy se většina mých kamarádů spíše snažila rodiče odhánět, jsem byl z toho nešťastný. Když jsem dokončil školu, ani se neobtěžovali mi pogratulovat. Pořád jsem pro ně neexistoval.

I později, když jsem se odstěhoval do Prahy, se ani nepřijeli za mnou podívat. A moje návštěvy u nich se staly ještě sporadičtější. Bylo jim úplně jedno, jak se mám, co je u mě nového a jestli vůbec žiju. Před rokem a půl jsem jim oznamoval, že je moje přítelkyně těhotná. Čekal jsem, že se jejich přístup změní, ale nic takového se nestalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (62): Ze snachy se vyklubala pěkná mrcha. Co provádí vnučkám a synovi, bych nepřála nikomu

Nejeví zájem ani o vnučku

Narození jejich vnučky Adélky je vůbec nezajímalo. Za celý rok, co je Adélka na světě, se ani jednou neobtěžovali mi zavolat a zeptat se, jak se nám vede. Adélku od jejího narození viděli jen jednou. A to jsem se k nim na návštěvu spíše vnutil, než že by oni sami vyvíjeli snahu nás vidět.

Je mi to líto, nevím, co jsem udělal špatně, že mě rodiče nepřijali. Obzvlášť trpím, když slyším, jak často se moji kamarádi vidí s rodiči. A že by někdy uvítali, kdyby je tolik neuháněli... Já znám úplný opak a je mi to moc líto. Bohužel však nevím, jak to změnit. Podle mě si prostě přejí, abych se nikdy nenarodil. A proto mě už dopředu pohřbili.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (29): Pomohla jsem kamarádce v nouzi. Rodiče z toho nejsou nadšení, ale před ní se přetvařují

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.