Eliška (47): Moje čtrnáctiletá dcera přestala jíst maso a vyhodila všechno oblečení. Prý nechce, aby planeta trpěla

Moje dcera Lota (14) je velice citlivá a poslední roky na ni doléhají veškeré informace o tom, jak lidstvo ničí planetu. Místo toho, aby si užívala mládí, má deprese a chybí jí elán do života. 

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (32): Můj přítel je gynekolog. Musím to brát s nadhledem, protože jinak bych se snad zbláznila

Dcera propadá depresím, že se planeta řítí do záhuby

Všechno to začalo pozvolna. Loty se velmi dotýkalo, jak lidé zacházejí se zvířaty a vzdala se masa a posléze i mléčných výrobků. Z mého pohledu v tomto mladé generaci fandím, někdo nás musí vysvobodit z nekonečného přebytku živočišné výroby a velkochovů. Sama jsem nikdy neměla čas a energii jíst pouze bio živočišné výrobky, protože to není snadné a já prostě zpohodlněla.

Lota však neskončila jen u přísného veganství. Postupem času vyžadovala vše kolem sebe z ekologické výroby, nechtěla používat žádný plast a trvala na nákupech v bezobalových obchodech. I to považuji za perfektní ideu, jen nemám vždy čas skočit do farmářských obchůdků. Někdy nakupuji po práci ve večerce a na nějaký pytlík nehledím. Jenže Lota z toho dělala drama. „Zlatíčko, až budeš mít svou domácnost, budeš to mít podle sebe. Já se snažím jen v rámci možností," namítla jsem.

„To je málo, mami, planeta umírá! Nechápeš, že jsme poslední generace?" křičela moje dcera a zhnuseně brala do ruky rajčata v plastovém obalu. Viděla jsem, že nejde jen o nějaké pubertální dohadování. Moje dcera se opravdu trápila, měla slzy v očích.

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (26): Žena z esoterického krámku mi darovala kámen. Díky němu jsem našla životní štěstí

Dcera darovala všechno oblečení na charitu

Jednoho dne jsem přišla domů a Lota měla prázdnou skříň. všechno darovala charitě. Oznámila mi, že doma neměla jediný kousek oblečení, který by byl vyroben, aniž by trpělo zvíře, člověk nebo planeta. Ztěžka jsem si povzdechla a sledovala Lotou zaslané stránky, kde se prodávaly věci z eko bio fér bavlny za těžké peníze. 

„Budeš muset na brigádu, já ti na to můžu přidat jen část," namítla jsem. Čtrnáctiletá dcera sháněla práci hodně dlouho, ale nenašla prý nic "smysluplného". Nakonec ještě dělala za almužnu v psím útulku. Koupila jsem jí tedy pár kousků vyžadovaného oblečení, aby dala pokoj. Je pravda, že jí stačilo několik triček a jedny kalhoty ušité u nás v Čechách, za ideálních okolností. 

Myslela jsem si, že bude Lota chvíli spokojená, ale zanedlouho jsem ji našla opět v slzách. Viděla nějaký další dokument o ubývajících deštných pralesích. Od té doby špatně spala, ať jsem se ji snažila zabavit jakkoliv. Odmítla se mnou například letět na víkend do Barcelony, jako bychom se tím měli dopustit těžkého zločinu. 

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (32): Veganství mé přítelkyně nám kazí vztah. Už si ani nepamatuji, kdy jsme si jídlo užívali společně

Nejhorší je, že jí rozumím. Sama ale nevím, co s tím

Nakonec jsem poslala Lotu na prázdniny k dědovi a babičce. Zakázala jsem jí internet a nabalila samé dobrodružné knížky, co jsem v mládí milovala. Chtěla jsem, aby si chvíli užívala řeky a louky, babiččiny marmelády a dědovy túry do hor. Doufala jsem, že si začne naši zemi zase pro změnu užívat, než ji pohřbívat zaživa a strojit jí smuteční pochod. 

Podařilo se, dcera pookřála, v duchnách se cvrkotem za okny spala mnohem lépe. Co budeme ale dělat dál, to netuším. Mrzí mě, že se mi dítě trápí. Jednou mi řekla, že se mě neprosila o to, abych ji přivedla na svět, a má pravdu. Je to má zodpovědnost a chci, aby byla šťastná. Říkám jí, že stačí, když každý udělá denně aspoň jeden dobrý skutek pro planetu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (47): Bojím se, že ztrácím svou dceru. V pubertě si začala víc rozumět s tátou, dokonce jí povolil tetování

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.