Facebook
Instagram
Ivana měla s dcerou vždycky dobrý vztah, přesto teď žárlí na to, jak dobře si dcera rozumí se svojí tchyní. Cítí se ohrožená a smutná.
S dcerou Nikolou (35) jsem měla výborný vztah. I když si procházela pubertou, chodila za mnou pro rady týkající se kluků, kamarádek či budoucího povolání. Cítila jsem, že ke mně vzhlíží a má mě za vzor.
Dcera si velmi brzy našla manžela
Netrvalo to ale věčně. Velmi brzy potkala svého budoucího manžela. S Danem se seznámili, když jim bylo oběma pětadvacet, a hned od začátku to vypadalo, že to bude láska na celý život. Necelé dva roky od prvního rande se brali a já jim to oběma velice přála.
Především Nikolce, protože jsem moc dobře věděla, jaké měla dřív problémy s partnery a jak moc jsou pro ni láska a rodinný život důležité. Kromě Dana jí ale do života vstoupili i noví lidé, především Danova matka, Nikolina nová tchyně.
Začala se přátelit se svojí tchyní
Mrzí mě, že to musím říct, ale od té doby jako by se náš vztah s Nikolkou změnil. Už to není jako dřív, že si za mnou chodila pro radu. Už nechtěla znát můj názor na tu či onu věc. Pozvolna, ale velmi intenzivně se začala sbližovat se svojí tchyní. Častokrát jsem ji slyšela, jak říká, že nemá čas, že jde na kávu s Marií. Navíc se u nich velmi často pořádali různé grilovačky, rodinné oslavy i sešlosti, kam s Danem chodili.
Proto se s tchyní vídala daleko častěji, než se mnou. Skoro mi připadalo, že si za mě našla náhradu. Nemluvila totiž o nikom jiném než o ní, jak je úžasná, vtipná i pracovitá. Bylo to značně frustrující koukat se, jak moje holčička začíná vzhlížet k někomu jinému.
Se mnou už dcera skoro žádný čas netráví
Nedávno se celá situace ještě zhoršila. Nikolka s Danem a dětmi se přestěhovali a bydlí jen pár kilometrů od Danovy rodiny. A tak se Nikola s tchyní vídá ještě častěji než dosud. K nám, za svojí rodinou, jezdí jen málo. „Promiň, mami, ale je to prostě dál,“ řekla mi, když jsem ji upozornila na fakt, že u nich tráví daleko víc času a že je mi to líto.
Jsem z této situace opravdu zoufalá, ráda bych, aby si ke mně moje holčička znovu našla cestu. Je mi to hanba přiznat, ale opravdu na Nikolčinu tchyni žárlím, nejraději bych byla na jejím místě, abych mohla s dcerou trávit společné chvíle.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
