Jitka (35): Když jsem otěhotněla, manžel se změnil k nepoznání. Nepřeji si nic jiného, než od něj utéct

Když jsem si Vaška (39) brala, myslela jsem si, že dělám dobře. Dnes vím, že to byla možná ta největší chyba, kterou jsem kdy udělala. Nikdy jsem se vedle nikoho necítila tak zbytečná, jako právě vedle něj. Nejhorší na tom všem je fakt, že nemůžu odejít.

Mohlo by Vás zajímat:

Darja (43): Manžel tahá stres z práce domů. Nechápe, že se kvůli tomu rozpadá rodina

Začátky vztahu byly plné zážitků

Vašek se jevil jako skvělá partie. Na naše začátky velmi ráda vzpomínám. Oba jsme fandové do aut. Poznali jsme se v servisu, kam jsem dala k opravě svoje auto. Vašek byl mile překvapen, jak moc autům rozumím. Tahle vášeň nás vlastně spojila. On měl jako koníčka menší závody, na které jsme po čase začali jezdit spolu.

Byl při penězích, takže jsme i dost cestovali. Nebylo problém odjet na 14 dní do Dubaje nebo Monaka. Na běhání po Sahaře a jízdu na velbloudech asi také jen tak nezapomenu. Žili jsme ze dne na den, nikdy jsme nic neplánovali. Připadala jsem si vedle něj ničím nesvázaná a svobodná. Jako ptáček. Naivně jsem si myslela, že se tak dá žít pořád.

Po třech letech mě Vašek požádal o ruku. Svatba byla také poměrně netradiční. Zkrátka taková, aby vystihovala naše divoké povahy. Pár měsíců po svatbě bylo všechno při starém. Jenže když jsem otěhotněla, přišla změna. Měla jsem rizikové těhotenství, musela jsem být doma a dávat na sebe pozor. Vašek z toho nebyl vůbec nadšený. Chyběl mu adrenalin, který tolik miloval.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (49): Po smrti manžela bych měla cítit smutek, ale místo toho se dostavila úleva

Jakmile jsem otěhotněla, manžel se výrazně změnil

Myslela jsem si, že bude alespoň částečně sdílet těhotenství se mnou. Především, že vezme některé domácí práce na sebe. Nastěhovali jsme se do domu jeho rodičů, kteří velmi krátce po sobě zemřeli. Místo toho, abych měla nohy nahoře, musela jsem dát barák do pořádku. Vaška nezajímalo, že mi není dobře a měla bych ležet.

On si dál vesele jezdil po světě a věnoval se svému automobilovému hobby, zatímco já dávala dohromady barák po svou starých lidech. Někdy se stalo, že jsem na to zkrátka neměla sílu a jen celé dny ležela. Jakmile se Vašek vrátil a zjistil, že není hotová práce, kterou mi dal, bylo zle. Křičel na mě a nadával mi. A pak mě i uhodil.

Náš vztah se obrátil vzhůru nohama. Já se ho začala bát. Dost těžké bylo i to, že jako žena na rizikovém těhotenství jsem neměla svůj stabilní příjem. Byly měsíce, kdy jsem s penězi nevyšla. Když jsem o pár tisícovek požádala Vaška, bylo hned zle. On mi dal třeba dva tisíce, ale na všechno jsem musela mít účtenku. Jakmile na ní bylo něco, co se mu nezdálo, začal vyžadovat, abych mu peníze vrátila z mé mateřské.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (27): Dostala jsem se do spárů narcistického manipulátora. Musím splnit vše, co mi řekne

Vedle manžela se cítím jako zbytečná bytost

Po narození malého Emila se situace ještě zhoršila. Vašek nás nechává pořád jen doma a dál se věnuje svému koníčku. Z rodičovského příspěvku se vyžít nedá, jenže Vašek mi peníze odmítal dávat. Chce po mě, abych se starala o dům, o syna, ale s ničím mi nepomůže. Nemám peníze téměř na nic. Nechápu, proč to dělá. Moc dobře vím, kolik bere a kolik si vydělá, když bere zakázky stranou.

Po jeho boku se ze mě stala troska, která nemá absolutně žádné sebevědomí. Navíc, kvůli tomu, že jsem těhotenství neprožila v klidu, se Emil narodil jako vzpurné a velmi rozladěné dítě. Je s ním hodně práce a mě dochází síly. Vašek to ale vidí jinak. Označil mě za špatnou mámu, co není schopna vychovat jednoho usmrkance. Nikdy jsem si ho neměla brát. Nikdy. Teď ale musím zatnout zuby a vydržet.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Naťka (28): Šest let jsem žila s despotou a manipulátorem. Věřila jsem, že jsem ošklivá, neschopná a mohu za vše

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.