Alena (37): Měla to být týdenní skvělá dámská jízda. Místo toho jsme zažily něco děsivého

Se svými dlouholetými kamarádkami máme takový zvyk. Každý rok v létě jezdíme na chalupu, kde si užíváme klidu bez manželů a dětiček. Vždy jsme ten týden trávily u Moniky, ale minulý rok přišla změna. Její chalupa byla v rekonstrukci, a tak se nabídla Lída, že její babička má chatu v Táboře, kam můžeme jet.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (26): Chvástal jsem se, že vydržím i týden v chalupě, kde straší. Tamější hrůzy mě ale vyhnaly už po první noci

S kamarádkou jsme viděly podivné oči na stěně

Chata byla o poznání starší než ta, na kterou jsme byly zvyklé. Žádná sauna s vířivkou, jen malá vana na zahradě. Netekla tam teplá voda a večer jsme si měly topit ve starých kamnech. Některé z nás brblaly, že je to stará shnilá barabizna. Já ale byla spokojená, protože měla něco do sebe.

První večer jsem ovšem začala cítit neurčitý strach. Bála jsem se v chatě zůstat sama. Měla jsem pocit, že se na mě ze stěn někdo dívá. Což byla samozřejmě blbost, nikdo jiný tam nebyl, nebo alespoň tím jsem se uklidňovala. Monika, která je na některé věci také citlivější, si mých obav všimla.

,,Taky to vidíš?“ špitla u večeře. ,,Zahlédla jsem vedle v pokoji u kamen oči. Upřeně se na mě dívaly,“ mluvila ke mně tak, aby nás zbytek osazenstva neslyšel. ,,Já je zase viděla v ložnici. Jde z toho strach,“ odvětila jsem a odmlčela se, protože si ostatní holky všimly, že si špitáme. S Mončou jsme se rozhodly, že budeme pro větší pocit bezpečí spát v pokoji spolu.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (64): Na chatě jsme sundali ze zdi starý kříž. Jaká to byla chyba, jsme zjistili ještě tu noc

V chatě žilo něco dalšího

Měla to být dámská jízda plná alkoholu a pohody. Tomu jsme chtěly dostát, takže jsme se hned první večer pěkně posilnily. Já pila ani tak ne z chuti jako ze strachu. Musela jsem přebít ten pocit, že je v chatě někdo další. Někdo nebo něco, lépe řečeno. Druhý den mělo být hezky, takže jsme se rozhodly opalovat se na zahradě.

My s Monikou jsme se ještě převlékaly v ložnici do plavek, zatímco zbytek holek byl venku. Zničehonic se nám samovolně zavřely dveře pokoje. Obě jsme se podívaly tím směrem. ,,Asi průvan,“ ohodnotila Monča situaci. Jenže pak bylo slyšet, jak se dveře zamykají a otáčela se kulatá klika. ,,A tohle?“ reagovala jsem vystrašeně.

Začaly jsme volat na holky, ale zjevně nás neslyšely. Nakonec jsme vylezly oknem a vrátily se do chalupy dveřmi. Když jsme došly k pokoji, dveře byly otevřené. ,,To jsem blázen,“ pronesla Monika. ,,Je ti jasné, že tu nejsme samy?“ pokřižovala jsem se. Nenápadně jsme se holek venku ptaly, jestli nás nezamkly, ale ty měly starosti s otvíráním šampaňského.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (27): Když jsem se po letech vrátila do domu prarodičů, zažila jsem něco zvláštního. Děda mi tam nechal suvenýr

Kamarádku někdo napadl na zahradě

Podle všeho jsme byly s Monikou jediné, co cítily, že se v chalupě něco děje. Večer jsem se bála ještě víc než přes den. Ta tma a poblikávající žárovky mi naháněly hrůzu. Monika na tom byla stejně. I když jsem se na ten týden s holkama velmi těšila, po dvou dnech jsem si přála jet domů.

Čtvrtý den našeho pobytu jsme večer zůstaly venku samy s Monikou. ,,Chceš ještě dolít?“ nabídla jsem kamarádce a šla pro víno. Když jsem se vrátila, Monika se držela za břicho, měla zapadlé oči a říkala něco, čemu nebylo rozumět. Poté se skácela k zemi. V panice jsem přivolala ostatní holky. Měly jsme co dělat, abychom Moniku probraly. Ta mi pak řekla, že ji někdo praštil do zad a do břicha. Kdo? Byla tam sama! Zbytek pobytu jsme si už nikdo neužil, protože strach nás zcela paralyzoval. Díky bohu, že příští rok jedeme zase k Monice.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (45): Poprvé v životě jsem stála tváří v tvář duchovi. Nepopsatelný zážitek

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.