Jonáš (40): Vzal jsem si všem navzdory o třicet let starší ženu. Netušil jsem, jak se mi to vymstí

Jonáš (40): Vzal jsem si všem navzdory o třicet let starší ženu. Netušil jsem, jak se mi to vymstí
Zdroj: Pixabay

Když je člověk mladý, občas udělá rozhodnutí, kterých později lituje. Jonáš si ve dvaceti vzal o třicet let starší Jarku. Tenkrát si myslel, že dělá správně. Dnes, kdy je z jeho ženy seniorka, to vidí jinak.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 18. 01. 2022 08:00

Před dvaceti lety jsem se ženil. Na tom by nebylo nic divného. Možná jen to, že jsem si bral o třicet let starší Jarku (70). Rodina, přátelé i kolegové v práci mě od takového kroku zrazovali. Poukazovali na náš velký věkový rozdíl. Já byl ale tak moc zamilovaný, že jsem jejich radám nenaslouchal. Dnes, kdybych mohl vrátit čas, bych určitě konal jinak.

Vzal jsem si o třicet let starší ženu

Když jsem mámě ve dvaceti oznamoval, že se budu ženit, klepala si na čelo. ,,Snad si nebereš Jarku? Vždyť je stará jako já. Nezblázni, Jonáši,“ prosila mě. Já byl ale o svém kroku pevně přesvědčený. Jarku jsem miloval. Byla to moje bohyně. S ní jsem zažil všechno poprvé. První milování, cestu do zahraničí.

Byla mým životním mentorem. I ve svých padesáti vypadala jako čerstvá čtyřicátnice. A já zase nevypadal na dvacet, ale tak o deset let starší. Kdo nevěděl, kolik nám je, netušil, jak velký věkový rozdíl nás dělí. Vzít si o tolik let starší ženu znamenalo přijmout fakt, že nikdy nebudeme mít děti.

I to jsem zvládl a věřil, že to pro mě do budoucna nebude problém. Když to vezmu zpětně, já nad budoucností vlastně vůbec nepřemýšlel. Neřešil jsem, co bude za pět, deset let. Žil jsem aktuálním okamžikem. Jarka se živila jako realitní makléřka, uměla se otáčet a slušně si na sebe vydělat. Živit jsem se od ní nenechal. Ona si mě zkrátka jen hýčkala a dopřávala mi to, na co jsem si sám nevydělal.

Velký věkový rozdíl se záhy projevil

Když mi bylo třicet a jí šedesát, přišly první problémy. Začal jsme sklízet úspěchy v práci. Povýšil jsem na vedoucího oddělení. Najednou jsem měl větší pravomoci, vyšší plat. Zlehka jsem začínal pociťovat, že jsem se před lety s Jarkou unáhlil. Zjistil jsem to tak, že mi začaly nadbíhat vrstevnice.

Třeba taková Monika, krásná třicátnice, která po mě házela očkem. Nebýt Jarky, hned bych do toho šel. Čím víc žen jsem odmítal, tím víc mi docházelo, proč mě tehdy všichni od svatby odrazovali. ,,Je na tebe moc stará,“ zněla mi v hlavě matčina slova. Ale co teď? Byl jsem vedený přísnou rukou. Představa, že bych opustil svoji manželku, byla nepřijatelná.

Během dalších několika let se na Jarce začalo projevovat stáří. Dostihla ji stařecká cukrovka, musela podstoupit operaci kyčelního kloubu. Ze šmrncovní ženské se stávala seniorka, která po večerech kouká na telenovely. Pokaždé, když se vrátím domů, jsem nešťastný. Padne na mě strach, jak dlouho takhle vlastně budu žít.

Už takhle dál žít nechci

Jarka se začala chovat jako moje máma, nebo ještě hůř. Jako moje babička. Do práce mi peče buchty, někdy na mě čeká. Když mám špinavou pusu, olízne si prsty a utře to. O sexu nemám, co bych řekl. Ten jsme za posledních sedm let měli tak dvakrát. Jarka by možná chtěla i víc, ale já to její tělo nedávám. Jsem pokrytec, vím to.

Mám samozřejmě možnost volby. Vykašlat se na svatební slib a rozvést se. Jenže to má háček. Jarka nikoho nemá. Rodiče už jí zemřeli. Zbyl jsem jí tak jenom já. A ani to není žádná výhra. Vždyť já každý den přemýšlím o tom, kterou ženskou sbalím, abych si zase připadal jako chlap. Jarka si to nezaslouží, ale já už také nechci trpět.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články