Ludmila (35): Dcera si vybrala své jméno ještě dřív, než se narodila

Máme s manželem Lukášem dceru Elišku (4). Je to vymodlené dítě, protože jsem z nějakého neznámého důvodu nemohla dlouho otěhotnět. Možná to bylo stresem, protože v době, kdy jsme začali na děťátku pracovat, obě naše babičky umíraly.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladislava (21): Babičku, která podle mé matky zemřela, jsem našla v domově důchodců

Záhadná otázka mé dcery

S Lukášem jsme se vždycky smáli tomu, že se naše babičky jmenují stejně. Obě jsou Marie. Museli jsme si je doma rozlišit, abychom věděli, o které se zrovna bavíme. Co byla další, ale smutná náhoda, že obě ve stejný čas začaly bojovat se nemocemi. Byly skoro stejně staré. Ani s jednou z nich to nevypadalo dobře. Umřely velmi krátce po sobě, nejdřív moje babička a o měsíc později manželova, bylo to velmi smutné období. Paradoxně přesně v tomto čase jsem otěhotněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (28): Chtěla jsem zemřít, ale pak se stalo něco, co mi pomohlo. Možná zázrak

Na miminko jsme se moc těšili. Jen škoda, že se nepotkají se svými prababičkami, říkali jsme si. Narodila se nám nádherná dcera, která byla nejvíce podobná právě svým prababičkám.Dnes jí jsou čtyři roky a je to naše malá rozumbrada. Jednoho dne se mě zeptala, proč se jmenuje Eliška, když se měla jmenovat Marie. Udivila mě taková otázka. Ptala jsem se, proč by se chtěla jmenovat zrovna Marie. Řekla mi, že než se narodila, domluvila se s babičkami, že se bude jmenovat po nich. Nechápala jsem to.

Všechno do sebe najednou zapadá

Eliška mi řekla, že ví, že jsme na ni dlouho čekali, ale dokud babičky žily, ona na svět přijít zkrátka nemohla. Proč, to mi neřekla. Ale když už byly babičky na sklonku života, jejich duše se potkaly. Dcera to samozřejmě vysvětlila svoji dětskou mluvou. Babičky jí prý řekly, že se jenom vymění, ony odejdou a Eliška se narodí. Jen bude dobré, aby se jmenovala také Marie. Dcera na tom začala dost lpět, že se chce jmenovat Marie. Probírali jsme to s manželem, víme, že taková věc dnes normálně funguje.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (28): Chtěla jsem zemřít, ale pak se stalo něco, co mi pomohlo. Možná zázrak

Když se nad tím zamyslím, obávám se, že dcera mluví pravdu. Netuším, jak by takovou věc sama vymyslela, kdyby ji nezažila. Sice nejsem zastáncem nějakých nadpřirozených jevů, ale jak jinak by to věděla. Číst ještě neumí a v televizi takovou věc také neslyšela. Dokonce jsem si díky tomu uvědomila, že dcera na svoje jméno skoro neslyší. Možná je to s tím spojené, protože se tak prostě jmenovat nemá a nikdy neměla. Dávalo by i smysl, proč jsem nemohla otěhotnět. Podařilo se to, až když obě babičky zemřely. Možná musely udělat místo pro nový lidský život. Možná mě lidé odsoudí, ale rozhodli jsme se přání našich babiček splnit. Naše dcera se bude jmenovat Marie.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.