Míša (30): Máma mě opustila, když jsem se narodila, a táta to vzdal. Po letech se ozvala

Míša (30): Máma mě opustila, když jsem se narodila, a táta to vzdal. Po letech se ozvala

Naše čtenářka Míša nikdy nepoznala svou maminku. Ta se jí totiž zřekla, když se narodila, a odcestovala do Ameriky. Její otec to ale také nezvládl, a tak se o Míšu odmala starala babička s dědou. Po letech se jí máma ozvala a Míša se nemůže rozhodnout, jestli se s ní bude chtít setkat.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 27. 05. 2020 11:00

Svoji mámu si nepamatuji, babička mi říkala, že když jsem se narodila, tak byla ještě mladá a měla strach, že se o mě nezvládne postarat a odstěhovala se za svou sestrou do Ameriky. Táta se snažil první měsíce o mě pečovat, ale bylo to nad jeho síly, takže mě brzy opustil i on. Od té doby jsem ho neviděla. Tehdy se mě ujala babička s dědou a já vyrůstala jen s nimi.

Děda byl frajer

Když mi bylo asi devět, babička umřela a já zůstala jen s dědou. Bylo mi smutno, chyběl nám doma ženský element, ale děda to zvládal. Sice po svém, ale zvládal. Učil mě klukovským hrám a často jsme chodili do lesa. Říkal, že chce, aby se ze mě stal dobrý člověk a bál se, abych neměla špatný život jen proto, že jsem nepoznala rodiče.

Já jsem úspěšně dokončila vysokou školu a děda byl moc pyšný. Neodstěhovala jsem se od něj, protože se naše role obrátily a teď to byl on, kdo potřeboval pomoc. Našla jsem si přítele a děda souhlasil, že může bydlet s námi. Přeci jen tam mužská ruka byla potřeba. A bylo to moc prima, hráli jsme po večerech karty a povídali si historky. Byla jsem šťastná, že můžu dědovi oplatit jeho péči a lásku.

Po letech se ozvala

Jednoho dne mi volalo neznámé číslo. Zvedla jsem to a na druhém konci bylo ticho. Už jsme to chtěla položit, když v tom se ozval ženský hlas: „Michalko? Tady máma.“ A já se úplně rozklepala a položila to. Byla jsem z toho hodně špatná. Ona to pak ještě zkoušela, ale nedokázala jsem to zvednout. Děda říkal, že jim občas volala a ptala se na mě, ale bála se, že už ji nebudu chtít vidět. Neměla jsem na to chuť. Opustila mě, přitom mohla bydlet s námi a děda s babičkou by jí pomáhali. Když mi asi po desáté volala, zvedla jsem to a vynadala jí, jak si vůbec dovoluje se mi ozývat.

Mám svůj život, budu se vdávat a chceme s partnerem miminko. On a děda jsou moji nejbližší. Máma mi oznámila, že přiletí do Čech a když budu chtít, moc ráda by mě viděla a vše mi vysvětlila. Ale já nevím, jestli to chci slyšet. Je to pro mě cizí člověk. Ovšem je dost možné, že bez pozvání přijede za námi, a to opravdu nevím, jak se zachovám. Dala mi sice život, ale životu jako takovému mě naučila babička s dědou.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články