Facebook
Instagram
Nina musí respektovat manželovo přání ohledně jeho zesnulé matky. Až po její smrti mu došlo, jak špatně se k ní choval. Teď to chce odčinit. Navozil si domů matčiny věci a nábytek. Nina tomu říká harampádí. Je jí to proti srsti, protože svou domácnost si zařídila moderně.
Od té doby, co manželovi zemřela máma, zažívám peklo. Najednou totiž vyžaduje, aby bylo všechno přesně tak, jak to dělala ona. Jenže po čase mi to začalo přerůstat přes hlavu.
Manžel dělal, že se ho matčina smrt netýká
Celé mi to totiž nedává moc smysl. Manžel Libor (40) neměl se svou matkou dobrý vztah. Kdykoliv ti dva stáli vedle sebe, hádali se. Dovolím si říct, že ji manžel jako matku neuznával. Když se mu něco nezdálo, křičel na ni a někdy dokonce i nadával. Mockrát jsem je od sebe musela odtrhnout, aby už toho nechali. O svém dětství také moc hezky nevyprávěl.
Je že tří děti. Byl nejstarší, takže šel rychle stranou. Bylo na něm hodně odpovědnosti vůči mladším sourozencům. Takže o nějaké lásce mezi matkou a synem se moc hovořit nedalo. Když Libuše před rokem a půl zemřela, žasla jsem nad tím, že to s Liborem nic neudělalo. Nevypustil ze sebe jedinou emoci.
Na pohřbu jen tak stál a podle výrazu v jeho tváři se zdálo, že ho to nechává chladným. Zbytek rodiny náležitě truchlil. Po pohřbu zavládl v rodině smutek. Jen Libor se choval, jako kdyby se nic nestalo. Když jsem se ho zeptala, jak snáší matčinu smrt, řekl že víc než dobře. Sama jsem z toho byla zmatená. Umřít mi máma, týden nevylezu mezi lidi.
Najednou musí být všechno podle jeho matky
Celé to začalo půl roku po její smrti. Našla jsem kuchyni ve skříni vyskládaný starší porcelánový set. „Kde se to tady vzalo?" ptala jsem se Libora. „To je po mámě," řekl mi se slzami v očích. „Chci, abychom to používali," požádal mě. Nadšená jsem nebyla. Takové nádobí nesmí jak do myčky, tak ani do mikrovlnky.
A ani se to do naší moderní domácnosti nehodí. Byla jsem ale ráda, že na mamku vzpomíná, a tak jsem mu vyšla vstříc. Tím to ale nekončilo. Navozil k nám její starý nábytek, knížky a, bez urážky, její cetky. A že jich bylo. Dřevěné sošky a samé serepetičky, které akorát lapají prach. Chtěl po mě, abych to vystavila v domě.
Už se mi to příčilo. Máme skutečně moderně zařízenou domácnost. Mám ráda vzdušnost a její harampádí se mi nikam nehodí. Jenže Libor začal vyvádět, že to tady prostě chce. Nezbylo mi tedy nic jiného, než opět ustoupit. Pak mi v kuchyni nechal matčinu kuchařku, podle které mám vařit. A to už na mě bylo moc.
Snaží se odčinit své chování
Jde o samá staročeská jídla, která ve svém menu nerada vidím. Rozhodla jsem se, že si o tom všem s manželem promluvím. „Tobě to dochází až teď, viď?" začala jsem. Libor pokýval hlavou. „Víš, co je škoda? Že jsi na mamku nebyl hodný, když žila. Teď to nespasíš tím, že budeš používat její věci. Víš to, viď?" řekla jsem opatrně.
„Došlo mi, jak jsem se k ní choval. Musím to nějak odčinit. Prosím, dělej vše tak, jak to dělala ona," vznesl další stupidní přání. V tu chvíli mi ho bylo tak líto, že jsem se nezmohla na odpor. Takže teď používáme starý servis, všude po domě máme její věci, obrazy a fotky. V každém rohu je usušená levandule, protože to byl nějaký její švihnutý zvyk. Možná bylo lepší, když netruchlil, protože mi z toho jde hlava kolem.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky
Související články
