Facebook
Instagram
Společné usínání s partnerem v jedné posteli může být krásné a romantické. Pokud ale váš protějšek v noci chrápe a vy sami nemáte zrovna nejtvrdší spaní, může se stát řeholí a povede vás k myšlenkám, zda raději nemít oddělené ložnice. Proč byste se takového kroku měli vyvarovat, vysvětlila zkušená psychoterapeutka Sylvie Samsonová.
O odděleném spaní uvažuje už delší dobu i paní Iveta. "S manželem jsme spolu přes 15 let a oběma je kolem padesátky. Všechno nám víceméně klape, až na to spaní," povzdechla si.
"Manžel hodně chrápe, proto se moc nevyspím a celé dny jsem pak naštvaná, protivná a unavená," ozřejmuje Iveta, která má sama problémy se spánkem, takže když ji vzbudí manželovo chrápání, nedaří se jí delší dobu znovu usnout. "Napadlo mě, že bychom spali odděleně a tím by se problém vyřešil. Manžel o tom ale nechce ani slyšet a tvrdí, že to náš vztah zabije. Je to opravdu tak?" táže se.
Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?
S vaším manželem naprosto souhlasím. Společné usínání a spaní je jeden ze základních pilířů vztahu. Nejčastěji se k nám do poradny dostanou právě ti, kteří mají kratší či delší dobu oddělené ložnice.
Společné spaní má mnoho pozitivních aspektů. Jednak se při něm na sebe s partnerem „napojujete“, blíže to vysvětluji ve své knize SPOLU partnerský manuál, ale také například, když jste rozhádaní, nenaladění, atd., tak právě to, že spolu „vydržíte“ spát, vás obrovsky posiluje a pomůže vám udržet vztah.
Společné spaní nepodceňujte. Chápu, že se potřebujete vyspat, ale dnes už je medicína tak pokročilá, že lze s manželem zajít k lékaři, objednat ho na některý vhodný zákrok (většina je neinvazivních) a bude po problému.
Ve své knize píšu: „Kde končí dotek, končí i vztah.“ A právě ty letmé a vlastně neřízené a neplánované i plánované doteky během noci jsou jedním z nejlepších pomocníků pro udržení hezkého vztahu. Nevzdávejte se jich.
