Saskie (31): Koupili jsme si vysněný dům, ale řádí v něm duch. Doufám, že se ho rychle zbavíme

Saskie (31): Koupili jsme si vysněný dům, ale řádí v něm duch. Doufám, že se ho rychle zbavíme
Zdroj: Pexels
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Saskie si pořídila dům, protože hledala klidné bydlení a velkou zahradu. To se jí splnilo jen částečně. V domě je někdo další, zjevně duch, který si s novou rodinou hraje. Dům opustit nehodlají, ale ani tam toho ducha nechtějí.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 17. srpna 2022

Hned na úvod vám dám jednu radu. Nikdy nekupujte dům, o kterém nevíte úplně všechno. Jedině tak se vyhnete nemilému překvapení v podobě duchů. My s manželem jsme koupili postarší domeček s vidinou klidného bydlení. Tudle! Už mě nebaví řešit toho neviditelného spolubydlícího!

Bernardeta (26): V domě mých rodičů straší, ale jsem jediná, kdo si to myslí
Mohlo by Vás zajímat:

Bernardeta (26): V domě mých rodičů straší, ale jsem jediná, kdo si to myslí

Koupili jsme si vysněný dům

Když se nám naskytla možnost koupit levně dům, skočili jsme po ní. S Mirkem (33) jsme už dlouho toužili po bydlení v domečku. Náš sen se vyplnil a my koupili úžasný dům. Alespoň se to tak ze začátku jevilo. Mě nejvíc uchvátila rozlehlá zahrada. Pro dvě děti naprostý ideál. Už jsem neřešila, že to majitel prodává podezřele levně.

Jen řekl, že je to pro něj zbytečná starost, a tak se nemovitosti zbavuje. Po nastěhování jsme museli některé věci opravit. Třeba střešní tašky a omítku. Nic tragického. My se uhnízdili ve veliké ložnici. Naše dcery Nikola (10) a Sára (8) dostaly své pokoje. První dny jsme s manželem pyšně chodili po domě a plácali se po zádech, jaká skvělá koupě to byla.

Po pár týdnech se ale stalo něco, co ve mně probudilo pochyby. Dali jsme si v ložnici na zeď velikou fotku ze svatebního dne. V noci mě vzbudila rána, zdálo se mi, že ta fotka spadla. Manžela to nevzbudilo, ale já se probrala. Když jsem vstala, skleněný rám byl rozbitý. Chtěla jsem Mirka vzbudit, ale bylo to beznadějné. Spal jako zařezaný.

Dominika (18): U babičky na chalupě jsem zažila své poprvé s nadpřirozenem
Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (18): U babičky na chalupě jsem zažila své poprvé s nadpřirozenem

Jsem si jistá, že je v našem domě duch

Řekla jsem si, že to hned ráno opravíme. Jenže když jsem se probudila, sklu nic nebylo. Vyprávěla jsem to Mirkovi, ale ten si myslel, že se mi to jen zdálo. Tím to celé tak nějak začalo. O několik dní později jsme seděli v kuchyni a pili kávu. V domě panoval klid. Když jsme zaslechli kroky na schodech, oba jsme zkoprněli.

Holky byly ve škole, takže ty to být nemohly. Mirek si vzal železnou tyč a šel na výzvědy. Po chvíli se vrátil s tím, že prohledal celý dům, ale nikoho nenašel. „Tak se nám to asi zdálo,“ pronesl zmateně. Já už si myslela své. Pak se pár dní nic nestalo a mé pochyby, že je v domě možná duch, na nějakou dobu utichly. To ale jen do chvíle, než se v noci ze všech kohoutků sama od sebe pustila voda.

Běhali jsme po domě a utahovali kohoutky. „Taky náhoda?“ pronesla jsem ironicky. „To už asi ne. Něco se děje a my zjistíme, co to je,“ řekl odhodlaně manžel. Voda se začala spouštět každou noc. Po čase jsme vypozorovali, že ji nemusíme zavírat. Někdo ji jako lusknutím prstu zavře sám. A mě zajímá, kdo je ten někdo.

Štěpán (23): Na vlastní oči jsem viděl ducha mrtvého sedláka. Byl celý od krve a v ruce držel vidle
Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (23): Na vlastní oči jsem viděl ducha mrtvého sedláka. Byl celý od krve a v ruce držel vidle

Duch volá o pomoc

Ten někdo nám navíc rozsvěcuje světla. Mirek u toho jednou seděl a vypozoroval, že se nám někdo pomocí problikávajících světel snaží něco říct. Složil jedno slovo – pomoc. „Někdo volá o pomoc. Myslíš, že je to nějaký duch?“ zeptal se nevěřícně. „Ano, to se ti snažím říct už od začátku. Myslím, že tu nejsme sami,“ řekla jsem a byla ráda, že mě konečně bere vážně.

Nemyslím si však, že se nám snaží ublížit. Kdyby ano, už by to udělal. Holky se přiznaly, že pro změnu slyší v noci tichý zpěv. Jde o smutnou píseň, která zní jako volání o pomoc. Možná se nám předchozí majitel měl o tom zmínit. Troufám si říct, že bychom ten dům určitě nekoupili. Teď je náš a společně s ním i duch, který v něm žije. Buď se ho zbavíme, nebo najdeme způsob, jak se spolu naučíme žít.

Další příběhy ze života →

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší
Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Influencerka Dominique Alagia (17): Ti nejlepší mohou na TikToku vydělat i 400 tisíc měsíčně, ale je to psychicky náročná práce

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články