Facebook
Instagram
Velmi často se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Tím se už teď asi paní Simona bude řídit častěji. Má za sebou nepříjemný zážitek v podobě nové kolegyně. Někdy první dojem, i když je dobrý, nemusí znamenat, že se za tím neskrývá nějaký záludný plán, jak lidi kolem sebe zmást. Posuďte sami, jak byste se v podobné situaci zachovali.
Pracuji v jedné firmě už skoro 10 let. Jsme dobrý tým, který se skládá ze 3 ženských, známe se celkem dobře, trávíme spolu čas i po práci. Před časem jsme mezi nás přijaly novou výpomoc a bylo třeba se trochu poznat.
Neměla na zaplacení, to se stane
Naši novou kolegyni Jarmilu jsme po práci vytáhly do klubu, abychom si daly skleničku vína a pomohly jí zbavit se nervozity v novém místě. Večer se povedl, Jarmila k nám velmi rychle zapadla. Byla upovídaná, hodně jsme se s ní nasmály. Když došlo na placení, omluvila se, že u sebe tolik nemá. O útratu jsme se podělily a účet zaplatily.
Chtěla se s námi vyrovnat, pozvala nás na oběd
Když přišla Jarmila za týden s návrhem, že nás pozve na oběd, aby účty vyrovnala, souhlasily jsme. Každá jsme si objednala jídlo a pití. Jarmila si dala jen salát. Když znovu došlo na placení, její karta byla odmítnuta a hotovost neměla. Scénář se opakoval. Omlouvala se, jak to šlo, ale začínalo to být trochu trapné.
Finta po výplatě
Po termínu první výplaty, který už měla Jarmila za sebou, znovu přišla, že bychom mohly někam zajít. Nebyl důvod se bát, peníze měla na účtu, tak snad už to tentokrát vyjde, říkaly jsme si s holkami. Rozhodly jsme se pro divadlo. Jarmila dorazila k místu jako poslední. Pospíchaly jsme k pokladně pro lístky, představení už mělo začínat a Jarmila měla platit. Objednala počet lístků, ale když už pět minut různě hledala peněženku, nevydržela jsem to a lístky zaplatila.
Na rovinu jsem se zeptala, o co jde
Jako nejstarší ženu v týmu mě kolegyně požádaly, abych se Jarmily zeptala, co tím sleduje. Vůbec se mi do takového rozhovoru nechtělo, je to trapné jak pro mě, tak i pro Jarmilu. Rozhodla jsem se to vyřešit s nadhledem a zeptala se jí, kdy nás zase někam pozve, a usmála jsem se. Bohužel to úplně nevyšlo a Jarmila se urazila. Napsala jsem jí mail, aby se nemračila a zašla s námi po práci na kafe a dortík. Neodepsala a na domluvené místo nepřišla.
Začaly se ztrácet věci
Říkaly jsme si, že to odezní a znovu se k nám připojí. Místo toho jsem si ale jednoho dne v krámě uvědomila, že mi nesedí peníze v peněžence. Druhý den hned ráno kolegyně Lenka přiběhla, že se jí z kabelky ztratil drahý parfém a druhé kolegyni se také ztratily peníze. Čekaly jsme na Jarmilu celý den, ale do práce už nepřišla. Telefony nezvedala. Neobjevila se ani po týdnu. Zdá se, že to nebyla naše krevní skupina. Jenom si teď s kolegyněmi říkáme, co to vlastně bylo ve skutečnosti za člověka...
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
