Stanislav (55): Manželka mě už dva roky bije. Já ji nedokážu opustit, i přesto všechno ji miluji

Stanislav (55): Manželka mě už dva roky bije. Já ji nedokážu opustit, i přesto všechno ji miluji

Stanislav je člověk, kterého moc věcí nerozhází, ale poslední dva roky je značně frustrovaný z toho, že si na něm jeho žena Helena vybíjí vztek a surově mu ubližuje. Standa ji miluje, ale kolik ran ještě dokáže unést?

Tereza Procházková
Tereza Procházková 19. 08. 2020 13:00

Myslím si o sobě, že jsem docela flegmatický člověk a spoustu věcí prostě neřeším. To manželka se zabývá každou maličkostí a je schopna ji řešit i několik dní. Ať už jde o problémy jejího bratra, nebo to, jak ošklivě se na ni podívala prodavačka. Vždycky jsme se doma ale dokázali na všem dohodnout, i když jsem někdy spoustu věcí odkýval jen proto, aby byl klid. Nijak mi to nevadilo. Helena je totiž jinak bezvadná ženská.

Máme dvě děti a dcera od nás odešla poměrně brzy. To syn si dal na čas a odešel až v osmadvaceti, to bylo před dvěma lety. Myslím si, že jeho odchod způsobil, jak se ke mně Helena začala chovat.

Nečekal jsem to

Jednou jsem jedl u stolu a ona ke mně přišla a vrazila mi zezadu pohlavek, až mi sousto vyletělo z úst. „To bylo za ten pohozený ručník na zemi,“ vysvětlila a odešla pryč. Zasmál jsem se tomu a jak jsem dojedl, ptal jsem se, jestli se něco stalo, protože pohozený ručník u mě nebyl žádná novinka. Helena se na mě podívala a s vážnou tváří řekla, že od této chvíle už bude všechno jinak a měla pravdu.

Nádobí, ručníky, nesrovnané boty, za všechno jsem dostal buď herdu do zad nebo pohlavek. Už se mi to přestalo líbit, a tak jsem svoji flegmatickou náladu odložil a důrazně jsem jí řekl, že takhle tedy ne. Helena začala hysterčit, že mi dělá služku a jestli se nezměním, rozvedeme se. Snažil jsem se po sobě uklízet, ale vydrželo mi to týden, pak stejně našla něco, co se jí nelíbilo.

Vybíjí si na mě zlost

Když na mě začala řvát přes celou chodbu, s příšerným výrazem se začala přibližovat a chystala se mě zmlátit. Chytil jsem ji ruce, ale ona křičela, že to bolí, tak jsem ji nechal a schytal tři facky. Pak se rozesmála, že se jí ulevilo a já to nechal být. Od té doby mě buď surově kope, nebo bouchá do břicha, nejčastěji dostávám facky. Vždycky se pohádáme a ona pak brečí. Několikrát jsem se jí snažil vysvětlit, že se tak chovat nemůže, a ona pokaždé slibuje, že se změní, ale pak uplyne den a zase se jde na mě vybít. Když si minule vzala do ruky váleček a přetáhla mě s ním po rameni, už jsem toho měl dost.

Bohužel vždy, když jí nastavím ruku, tak začne hulákat, že jsem srab, který se postaví ženě. Párkrát už se stalo, že jsem měl i modřiny na obličeji, to když se přihnala z boku a já to nečekal. Říkat to nikomu nechci, stejně bych byl každému pro smích, ale je pravda, že Helena je zákeřnější a fakt to bolí. Jenže opustit ji nedokážu, pořád ji miluji a vracet jí rány opravdu nebudu.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články