Facebook
Instagram
Osud nás někdy zavede na životní cestu, o které často čteme pouze v nejrůznějších příbězích. I ty se ale čas od času promění ve skutečnost. Své by o tom mohl vyprávět Tomáš.
Jmenuji se Tom, je mi 33 let a pracuji v jedné zavedené IT firmě. Před sedmi lety jsem si našel přítelkyni Lucku, která se ke mně po chvíli nastěhovala. Oba máme rádi zvířata, a tak jsme si pořídili psa, se kterým podnikáme výlety do přírody.
Vím, že jí ublížím
Před Luckou už jsem pár vztahů měl, ale nikdy to nebylo nic vážného. Nic z toho dlouho nevydrželo, a tak jsem se nějak protloukal životem. Usadil jsem se až s Luckou, se kterou mi bylo dobře. Chová se úplně fantasticky a stále je do mě zamilovaná až po uši. Já ale vím, že jí strašlivě ublížím.
Lucka mi před dvěma týdny řekla, že by náš vztah chtěla posunout zase o kus dál. Za pár měsíců jí bude třicet let, a tak se dalo čekat, že se v ní probudí mateřské pudy. To se taky stalo, Lucka vysadila prášky a těhotenství je teď to jediné, co ji zajímá.
Jsem homosexuál
Nejspíš proto si ani nevšimla toho, že já její nadšení nesdílím. Už nějakou dobu totiž vím, že se naše cesty budou muset rozdělit. Jsem totiž homosexuál.
Chlapi mě dříve netáhli, ale pak k nám do firmy přišel Hynek, čerstvě vystudovaný programátor, kterého jsem dostal na starost. Trávili jsme spolu hodně času, potkávali jsme se i mimo práci a řešili jsme úplně všechno, co nás napadlo. Bylo mi s ním dobře a jemu se mnou taky.
Na jednom zapíjení kolegova syna se ve firmě trochu protáhla zábava a vypilo se více alkoholu, než by se během pracovního týdne mělo. Domů jsme se vydali po půlnoci společně s Hynkem a venku jsme se začali líbat. Nevím, koho to napadlo jako prvního, ale bylo to prostě spontánní a krásné. Nešlo s tím přestat, a kdyby z vedlejšího domu nevyšel pán venčící psa, nevím, jestli bychom vůbec skončili.
Moje srdce patří Hynkovi
Doma jsem nemohl spát, ta scénka se mi pořád honila hlavou a já jsem byl nervózní z toho, jak to bude ráno v práci vypadat. Hynek přišel na pracoviště jen o pár minut později než já, a když jsem ho uviděl, rozbušilo se mi srdce. On mě ale nenápadně pohladil po ruce, usmál se na mě a oba jsme věděli, že teď už není cesty zpátky.
Začali jsme se tajně scházet a dokonce jsme spolu vyrazili na služební víkend, který jsme si užili se vším všudy. S Hynkem jsem šťastný, jako jsem nikdy předtím nebyl. Bojím se však toho, co na náš vztah řeknou v práci. A ještě více se bojím toho, jak na to všechno zareaguje Lucka, která mě miluje a touží po našem dítěti. Moje srdce už ale patří jinému a já tak musím s pravdou ven.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
