Viktorie (27): S novým bytem jsme získali i trošku děsivého spolubydlícího. Říkáme mu Ferdinand

Viktorie (27): S novým bytem jsme získali i trošku děsivého spolubydlícího. Říkáme mu Ferdinand
Zdroj: Unsplash

Viktorie s přítelem a psem se nastěhovali do nového bytu. Jejich počáteční nadšení brzy vystřídal strach. V jejich krásném hnízdečku lásky už totiž někdo bydlel a dával jim to dost jasně najevo.

Jana Jánská
Jana Jánská 30. 06. 2021 14:00

Tenhle příběh se nám stal už v únoru, teprve dnes jsem se ale rozhodla se o něj s vámi podělit. S přítelem Radkem (29) jsme se nastěhovali do nového bytu, který jsme si okamžitě zamilovali.

Někdo v noci škrábal na žaluzie

Ze začátku se nic zvláštního nedělo. Až jednou v noci se mnou Radek zacloumal, ať se probudím. On i náš pes Bingo seděli vystrašeně na posteli a koukali směrem k oknu, odkud se ozýval zvuk, jako by někdo jezdil rukou po žaluziích. Vstala jsem a zvuky ustaly.

Šla jsem se tedy podívat k oknu, převracela žaluzie a nic. Ani moucha. Znovu jsem zhasla a zkoušeli jsme usnout. Po chvíli se ale ten zvuk ozval znovu. Už jsme kvůli tomu oka nezamhouřili.

Začala jsem mít jisté podezření

Po několika dnech se nám začalo rozsvěcovat světlo na WC. Myslela jsem, že za tím stojí přítel, který zapomíná zhasnout. Radek mě ale ujistil, že na WC nebyl. Při odchodu do práce jsme proto vždycky zkontrolovali, jestli je všude zhasnuto. Bylo. Když jsme se ale vrátili, na záchodě se svítilo. Začala jsem nabývat podezření, že máme doma ducha, a mít strach, aby nám neublížil. Dala jsem mu jméno Ferdinand.

Jednou jsem seděla na balkoně, když tu Bingo zničehonic trhl hlavou a vyděšeně se zadíval do rohu kuchyně. Otáčela jsem mu hlavu zpět, ale pokaždé ji vrátil do původní pozice. I když jsem měla strach, šla jsem se do toho rohu podívat. Nic tam nebylo.

Vezmeme ho s sebou do nového bydliště

Podivné na celé situaci akorát bylo, že Bingo celou dobu seděl na balkoně, zatímco jindy za mnou chodí jako stín. Začala jsem proto k duchovi pološeptem promlouvat: "Ať jsi kdokoli, jsme tvoji přátelé a nechceme ti ublížit nebo ti tu překážet." Doufala jsem, že to zabere.

Teď se budeme stěhovat a začalo se zase svítit na WC. Řekla jsem Ferdinandovi, že si ho vezmeme s sebou, a je klid. Kdo může říct, že má svého hodného ducha? Já ano.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články