Lenka (46): Myslela jsem, že pes pomůže mamince překonat smutek. Teď si stěžuje ještě víc

Moje maminka si psa nikdy vysloveně nepřála – byl to můj nápad. Doufala jsem, že když jí daruji čtyřnohého kamaráda, konečně přijde na jiné myšlenky. Ukázalo se, že jsem se spletla.

Andrea (46): Už mě vytáčí nespravedlnost v naší rodině. Máma pomáhá jen bratrovi, já jsem pro ni ta soběstačná

Máma byla na dně

Proč jsem se vlastně rozhodla koupit psa? Důvodů bylo několik. Moje maminka byla vždy velmi společenská a aktivní, nesnášela jen tak sedět doma. Když před čtyřmi lety musela odejít do důchodu, neměla z toho radost. Předtím si malovala, jak budou s tátou cestovat, ale osud jim připravil úplně jiný scénář.

Otec totiž měl rakovinu a maminka na stáří zůstala sama. Po jeho smrti přišla o partnera, přítele a spřízněnou duši v jednom, což ji naprosto zlomilo. Od té chvíle to s ní šlo z kopce. Přestala chodit ven, neustále si na vše stěžovala a trápila se vzpomínkami.

„Chtěla bych vrátit čas, nebo udělat cokoli, aby bylo všechno jako dřív. Je pro mě těžké i jen vstát z postele,“ svěřila se mi jednou. A měla pravdu. Někdy jsem jí volala v jedenáct dopoledne a ona byla stále v posteli. „Nechtělo se mi vylézat,“ odpověděla. Bylo mi jasné, že trpí. K návštěvě psychologa jsem ji ale přemluvit nedokázala. „Nejsem na tom tak zle,“ bránila se. Já ale viděla, jak se její stav den za dnem zhoršuje.

Anita (28): Představila jsem doma mojí přítelkyni. Máma si nechce připustit, že jsme víc než jen kamarádky

Mámě jsem darovala psa

A pak jsem jednoho dne dostala nápad. Co kdybych mámě pořídila psa? Bude ho muset venčit, dostane se na čerstvý vzduch a přijde na jiné myšlenky. Byla jsem přesvědčená, že jí to pomůže. Dlouho jsem zvažovala rasu, věděla jsem, že se bude hodit spíše menší plemeno, a tak jsem vybrala bišonka. Je to taková malá, chlupatá kulička.

Maminka však z nového kamaráda neměla radost. Má ho už skoro tři měsíce, ale její nálada se nijak nezlepšila. Naopak, pořád si stěžuje, jak ji ten pes otravuje, že doma nemá chvíli klidu a že jí všechno ničí. Nemůže si odpoledne zdřímnout, ale musí s ním jít na procházku.

Myslela jsem, že mámě pomůžu, ale místo toho jsem jí přidělala další starosti. Asi jsem se jí měla nejdřív zeptat. Teď jen doufám, že se ona a pes sžijí a najdou si k sobě cestu.

Další příběhy ze života → 

Dorota (25): Máma byla po rozvodu na dně, a tak jsem jí dohodila svého kamaráda. Hned se jí vrátila chuť do života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].