Doroty maminka byla po rozvodu s nevěrným manželem nešťastná a osamělá. Po dlouhém vztahu jí doma chyběla mužská přítomnost. Dorota se tak rozhodla její smutek vyřešit tím, že se jí pokusí s někým seznámit.
Moje padesátiletá maminka byla čerstvě po rozvodu. Odloučení od táty nesnášela dobře, přeci jen spolu byli opravdu dlouho a jejich vztah skončil kvůli nevěře z tátovy strany. Mamce to sebralo veškeré sebevědomí, chuť a energii do života.
Nabádala jsem ji, ať se seznámí
Protože jsem viděla, jak se sama trápí a jak jí chybí společnost, začala jsem ji nabádat, ať si někoho najde.
„Měla by ses zkusit seznámit s někým novým, mami,“ snažila jsem se ji přesvědčit. „Nový chlap by ti pomohl dostat se přes tátu. Jsi krásná ženská, v nejlepších letech…“
„Když já nevím,“ povzdechla si vždy nešťastně. „Pořád přemýšlím, jestli mi za to chlapi ještě stojí… Nevím, jestli chci nějakého dalšího zatuchlého padesátníka, jako byl tvůj otec…“
„A tak se porozhlédni po trochu mladším,“ navrhla jsem jí a ona pozvedla obočí. „Třeba by ti nějaký… koloušek… prospěl.“
Nabídla jsem jí svého kamaráda
A pak mě něco napadlo. Jeden z mých dobrých kamarádů, Richard, si dlouhodobě hledal přítelkyni a stále se mu nepodařilo si nějakou najít. Byl to hodný muž, mladé slečny ho moc nezajímaly a vždy mi přišlo, že se spíše porozhlížel po starších ženách. Když jsem nad tím tak přemýšlela, měl s mojí mámou i podobné zájmy… Oba milovali turistiku a oba měli pejsky, oba také rádi vařili. Rozhodla jsem se tedy využít šance.
„Mám jednoho kamaráda z práce,“ vyhrkla jsem, než máma stihla něco namítnout. „Jmenuje se Richard. Je mu třicet pět, je starší než já. Někoho si hledá… co kdybych ho k nám někdy přivedla?“
„Já si nejsem jistá,“ zarazila se mamka a zkoumavě si mě prohlížela. „A není to divné? Aby mi moje dcera dohazovala kamarády? Líbila bych se mu vůbec?“
„Určitě,“ uklidňovala jsem ji. „Dej tomu alespoň šanci… Zeptám se Richarda, jestli by nechtěl se mnou příště přijít na oběd, co ty na to?“
Můj plán vyšel
Maminku se mi nakonec podařilo přemluvit. Richardovi jsem o svém plánu samozřejmě neřekla, ale když jsem ho pozvala na oběd, souhlasil. Poradila jsem mu, ať koupí mé mamince květinu, a ona se zase pořádně vystrojila a uvařila Richardovo oblíbené jídlo.
Když přišel den oběda, začala jsem být nervózní. Co když plán nevyjde? Co když si kvůli mně mamka zase zlomí srdce? Co když se Richardovi nebude líbit? Nebo naopak ona jemu? Když jsme ale společně jedli a Richard se poněkolikáté rozplýval nad maminčinou svíčkovou, zatímco ona se smála a celá se červenala, spadl mi obrovský kámen ze srdce.
„Tvoje máma, to je tedy něco,“ drkl do mě Richard, když mamka šla pro dezert. „Patnáct let věkový rozdíl, to je dost, ale… Vadilo by ti, kdybych ji pozval na skleničku?“
„Ale vůbec,“ přikývla jsem a snažila se zakrýt potutelný úsměv. „Bude jenom ráda. Myslím, že se jí také líbíš.“
Vrátila se jí chuť do života
A tak jsem svojí mámě dohodila mého kamaráda. Nebyla z toho další svatba, vídali se jen pár měsíců, ale mojí mámě to dalo nový vítr do plachet a hlavně moc potřebné sebevědomí. Konečně se dostala přes mého tátu a zase začala žít naplno. Teď randí o sto šest, je veselá a spokojená. Sice mě mrzí, že jí to nevyšlo s Richardem, ale jsem hlavně ráda, že je zase spokojená.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].