
Hana je v šoku z otcovy náhlé žádosti o rozvod. Potkal dávnou lásku a rozhodl se prožít na stará kolena upřímný cit. Hančina matka totiž byla vždy semetrika a nakonec skončila sama.
Máma zůstala na stáří sama, táta se rozhodl odejít za dávnou láskou. Dost mě to zarazilo. Myslela jsem si, že je totální podpantoflák.
Tátovi se ozvala první láska
Nikdy bych nevěřila, že se něco takového může po tolika letech přihodit. Moji rodiče byli spolu skoro půl století. Měli jsme je s bratrem za vzor – ne proto, že by se nikdy nepohádali, ale protože se vždycky uměli smířit. Jenže pak přišel Facebook a s ním zpráva, která obrátila tátův život naruby. A tím pádem i ten náš.
Táta nám o své první lásce občas vyprávěl, ale podával to spíše jako humorné historky. Učil se kvůli ní tančit, aby ji zaujal v tanečních. Chodili spolu celou střední, pak se rozešli, protože ona šla na vysokou do jiného města a on začal pracovat. Oženil se s mámou, měl dvě děti, postavil dům. Žádná velká telenovela. Alespoň jsme si to mysleli.
Jenže loni na podzim mu přišla žádost o přátelství od ženy jménem Eva. Ten jiskřivý pohled v očích měl i po tolika letech – hned jsme poznali, že se v něm něco změnilo. „To je ona, moje dávná láska,“ řekl mi s nostalgií v hlase.
Začalo to nevinně
Psali si, pak volali. Prý si chtějí jen povyprávět, co se událo za těch padesát let, co se neviděli. Ale já si začala všímat, jak se tátovi rozzářily oči pokaždé, když mu cinkl telefon. Máma to zaregistrovala také. Nejprve dělala, že jí to nevadí, ale pak jsem ji načapala, jak pláče v kuchyni. Nikdy jsem ji brečet neviděla, máma je tvrdá nátura. Možná právě tohle tátovi vždycky vadilo. Kromě věčného peskování, kterým nešetřila a věkem se zhoršovalo.
„Ona mu píše, že ho nikdy nepřestala milovat,“ řekla mi tiše. „A on jí na to odpověděl, že to má stejně.“ V tu chvíli jsem pochopila, že to není jen vzpomínka. Vyděsilo mě to. Mámin velitelský a pohrdavý tón směrem k tátovi byl najednou ten tam. Po půl roce tajných i netajných rozhovorů táta oznámil, že se rozvede. Řekl to suše, jako by šlo o administrativní krok. Prý nechce promarnit zbytek života.
„S mámou jsme prožili hodně, ale já si uvědomil, že k Evě pořád cítím něco, co jsem myslel, že je pryč,“ řekl. S mámou jsou prý léta už jen spolubydlící. Máma byla zdrcená. Po čtyřiceti letech manželství se jí rozpadl celý svět, myslela si, že má tátu jistého. A já nevím, co si o tom myslet.
Tátu chápu, ale mámy je mi líto
Na jedné straně chápu, že člověk nechce umřít s pocitem, že dal košem osudové lásce. Na druhé straně si myslím, že závazky a společná historie by měly něco znamenat. Táta dnes bydlí s Evou. Vypadá šťastně, to je pravda.
Úplně ožil a mně došlo, že s mámou opravdu jen přežíval. Plnil povinnosti a sotva se usmál. Máma je docela přísná a on byl vždy tak trochu podpantoflák. Ale když občas vidím mámu, jak sama zametá chodník před domem, říkám si, že si tohle opravdu nezasloužila. Ať už byla jakkoliv chladná a přísná manželka.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je pouze ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Napište nám na [email protected].