Leona (36): Našla jsem milostné dopisy mých rodičů. Otevřelo mi to oči a už netoužím po romantice

Na zamilované dopisy rodičů jsem se těšila jako na pohodovou červenou knihovnu. Tolik lásky jsem ani nečekala. Znám je jen rozhádané a nyní už po rozvodu. Dost mě to uklidnilo. Protože pokud jde o mé manželství, to romantiku nepoznalo ani z rychlíku.

Klára (22): Myslela jsem, že dopis plný něhy byl pro mě. Na ten trapas nikdy nezapomenu

Poklad na půdě

Když jsme vyklízeli chalupu, tušila jsem, že na půdě najdu spoustu zajímavých i nezajímavých věcí. Mezi haraburdím jsem se dojímala nad starými hračkami, knížkami a obrázky. Pak jsem narazila na krabici od bot a vzpomněla jsem si, jak si ji máma občas prohlížela s nostalgií ve tváři. Byly to dopisy, které si psala s tátou, když spolu začínali chodit.

„Mami, našla jsem vaše dopisy. Nechceš si udělat hezký večer s vínem a zavzpomínat?“ volala jsem hned mámě.

Ta překvapivě neměla vůbec zájem si to všechno připomínat. „Beruško, já to četla mockrát, znám je zpaměti. Teď už by mě to asi spíš rozčílilo,“ řekla upřímně. S tátou se nakonec rozvedli, takže jsem ji chápala.

Jana (29): V přítelově kapse jsem našla dopis od dávné lásky. Myslela jsem, že je to konec, ale byl to teprve začátek

Kam se poděla velká láska?

Jakmile nastal deštivý den, zalezla jsem si s krabicí od bot na gauč a těšila se na romantiku. Jejich obsah mě vzal za srdce. Svoje rodiče jsem absolutně nepoznávala. Hlavně táta působil jako něžný romantik. Zajímavé je, že se tak později vůbec nechoval.

V dopisech jí psal samá sladká slova: „Lásko, krásko, bohyně, slunce, hvězdo...“ Ona také nešetřila něžnostmi. Byla jsem z toho překvapená. Přede mnou si nikdy neříkali sladká slůvka ani se neoslovovali něžnými přezdívkami. Co si pamatuju já, byli spíš na nože.

Než se vzali, hluboce se milovali. Táta se mámy nevzdal, přestože ji jeho bohatá rodina neschvalovala. Byl ochoten se kvůli mámě nechat pokřtít. Psal jí, že bez ní nemůže žít. Že je jeho spřízněná duše, na kterou čekal celý život. Moje máma se zase kvůli tátovi rozhodla vystudovat medicínu, aby zapadla do jeho rodiny. Dřela a to už pak měla i děti.

Nevím, co se mezi nimi přesně pokazilo. Byl to prostě život, realita všedních dní, zklamání nebo spadlé růžové brýle? Netuším. Vím ale, že si máma v dopisech opravdu ráda četla. 

Matěj (24): Zamiloval jsem se do krásné neteře mé sousedky. Poprvé v životě jsem napsal milostný dopis

Ohňostroj a housle

Já jsem si se svým manželem nikdy nic tak krásného nepsala a ani neřekla. Dlouho jsem se trápila tím, že mezi námi nikdy nebyla velká vášeň. Ani na samém začátku.

Přála jsem si prožít nějaký velký románek jak z filmu, abych měla na co vzpomínat. Abych se k tomu mohla vracet v dobách, kdy máme doma krizi. Ale díky těmto dopisům jsem si uvědomila jednu věc. Není třeba mít na začátku ohňostroj a slyšet housle při prvním polibku. O to těžší je pak ta realita.

Já jsem s manželem deset let. Sice jsme si nikdy neskládali básně, ale dnes už vím, že mi to nechybí. Viděla jsem ho takového, jaký je, prakticky od začátku. Často mě něčím překvapí, ať už v dobrém, nebo ve špatném. Ale nejsem zklamaná životem ani naším manželstvím. Dopisy rodičů si schovám a možná si v nich jednou s dcerou budeme číst. Jen tak pro připomenutí, jaké různé podoby mohou vztahy mít.

Jolana (30): Přítel našel moje milostné dopisy. Abych utajila milence, tvrdím, že píšu román

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].