Facebook
Instagram
Lídina kamarádka se umí pobavit, a když se napije, koketuje s každým. Lídě to nevadilo, dokud nebyla svědkem toho, jak si kamarádka zatančila tělo na tělo s jejím manželem.
Monika (38) to uměla vždy roztočit, což jsem jí trochu záviděla. Ve společnosti na sebe strhne veškerou pozornost. Tentokrát to ale přehnala, když si před mýma očima střihla tanec s mým mužem, za který by se nemusela stydět ani leckterá striptérka.
S kamarádkou se na večírcích nikdo nenudil
S Monikou byla zábava, ráda jsem s ní chodila na párty i fajn večery ve dvou. Sice na sebe strhávala pozornost všech mužů okolo, ale příliš mi to nevadilo. Sama jsem po obdivu tolik netoužila, zvlášť poté, co jsem se vdala.
Když si dala Monika pár skleniček, byla schopná tančit na stole do rána anebo se připojit k cizí partě lidí. Obdivovala jsem ji, jelikož jsem se sama takhle odvázat neuměla. Je pravda, že to možná Monča občas trochu přehnala. Na jejím místě bych měla druhý den morální kocovinu. Nikdy jsem ji ale nesoudila.
Jenže pak se stalo něco, co nedokážu přenést přes srdce. Vyrazili jsme si s manželem, Monikou a jejím novým objevem na večeři a pak na sklenku do baru. Moje kamarádka se dostala do náladičky a začala tančit. Chvíli se motala kolem svého přítele, ale ten se zřejmě neuměl správně pohybovat. A tak vzala zavděk mým manželem.
Tiskla se k němu a mně zmrzl úsměv na rtech
Nejprve se o něj otírala a pak se k něm tiskla, jako by šlo o nějaký placený soukromý taneček. Můj manžel se smál, a tak jsem také chvíli předstírala, že se dobře bavím. Jenže Monika pokračovala, zavřela oči a tanec zakončila krátkým polibkem.
Falešný úsměv mi zmrzl na rtech a zbytek noci jsem protrpěla. Musela jsem předstírat, že mi celé to divadlo vůbec nevadí. Se silným sebezapřením jsem se rozloučila s Monikou a odtáhla si rozveseleného mužíčka domů, kde jsem mu druhý den pořádně vynadala.
Obhajoval se, že jen hrál Moničinu hru: „Měl jsem ji snad odstrčit? Vždyť je to tvoje kamarádka!“ Měl pravdu, sama jsem je seznámila a věděla jsem, že se Monika občas chová jako poběhlice. Problém byl, že jsem jí to dříve neměla za zlé. Jenže teď si nedovedu představit, že se budu dál tvářit jakoby nic. Už nemám chuť Moniku nikdy vidět.
Vím, že jsem ztratila kamarádku
Monice jsem se dlouho vyhýbala, ale nakonec jsme se sešly. Už jsem neměla žádnou vhodnou výmluvu. Zašly jsme spolu na kávu, ale mluvila jen ona. Já neměla chuť si povídat, protivila se mi. Možná jsem i žárlila.
„Vnímáš mě? Jsi nějak mimo, chci se tě na něco zeptat. Doufám, že ti nevadil ten náš tanec posledně,“ probudil mě najednou Moničin hlas. Zaváhala jsem a na moment se mi zachtělo vmést jí do tváře, jak nechutně se chovala. Ale neměla jsem na to žaludek, a tak jsem nad vším mávla rukou. Ve skutečnosti jsem už věděla, že jsem ztratila kamarádku.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
