Facebook
Instagram
Terka má strach o zdraví své tchyně Raduny. Ta má za sebou bujarou minulost spojenou s alkoholem. I když už není závislá, Terka má pocit, že roky pití si teď vyžádaly svou daň. Raduna často zapomíná a neumí popsat některé věci.
Mám svou tchyni Radunu (57) moc ráda. Jen mám pocit, že na ni možná začíná doléhat minulost. Roky byla vášnivým poživačem alkoholu. A teď jako kdyby jí začaly odumírat mozkové buňky. To je jedna varianta. Ta druhá možnost, která je ještě o něco děsivější, značí stařeckou demenci.
Tchyně měla problémy s alkoholem
Znám Radunu téměř sedmnáct let. S jejím synem Martinem (37) jsem si začala v době, kdy rodinu tížila matčina závislost na alkoholu. Nikdy se nešla léčit. Její chuť napít se zklidnila rodina svépomocí. Neměli to lehké a já jsem ráda, že jsem mohla být Martinovi oporou. Máme nespočet příhod souvisejících s její opilostí.
Nakonec ji z pití dostala tchánova výhružka rozvodem. Lekla se tak moc, že by o něj mohla přijít, až svoje pití omezila na minimum. Všichni jsme byli smíření s tím, že abstinent z ní nikdy nebude. Ubíhající roky ale ukázaly, že svou závislost dokáže krotit. Pila jen na oslavách či při výjimečných událostech.
Myslím, že ten rychle rozjetý vlak zastavila rodina za pět minut dvanáct. Raduna se začala srovnávat, zase chodila mezi lidi a trochu žila. Když jsem přivedla na svět syna Honzíka, pro tchyni to byl další impuls, proč nepít. Ze začátku mi velmi často pomáhala. Jisté obavy mě sužovaly, ale bez důvěry by to nešlo. Myslela jsem si, že má celá rodina vyhráno.
Tchyně začala mít problémy s pamětí
Zhruba před dvěma lety jsem si začala všímat, že tchyně často zapomíná. Ze začátku šlo o malichernosti. Nebo se mě třeba během dne zeptala třikrát na jednu a tu samou věc. Kolikrát nepřišla na domluvenou schůzku. Jako první mě napadlo, že v tom zase lítá. Občas jsem jí doma udělala přepadovku, ale zdálo se, že o alkohol nejde.
Její roztěkanost a problémy v komunikaci ale přidávaly na síle. Během běžného rozhovoru se najednou nebyla schopna vymáčknout. Nedokázala popsat zcela obyčejnou věc. Zatímco ona se smála, že už na ni leze stáří, já se zalekla. Mám ji totiž vážně ráda. Jednou jsem se jí opatrně zeptala, zda je všechno v pořádku.
„Jasně. Proč by nebylo?“ odvětila. „No, mám pocit, jako kdybys zapomínala," řekla jsem to na rovinu. „Taky tě to čeká," smála se. Sama sebe jsem přesvědčovala, že asi o nic nejde a nechala to být. O několik měsíců později se ale její stav zhoršil. Nebyla najednou schopna logicky uvažovat. Začala se uzavírat doma a odmítala chodit do společnosti.
Možná je to stařecká demence
Tchán si myslí, že je to dopad přechodu. I to mě napadlo, ale upřímně si myslím, že ten už má tchyně dávno za sebou. Mám dvě teorie. Buď se na ní začínají podepisovat ty alkoholické roky. Nebo, a toho se bojím spíš, začíná trpět stařeckou demencí. Je pravdou, že věk na ni ještě nemá. Nedalo mi to a poradila jsem se se svým lékařem.
Podle toho, co jsem mu popsala, mi doporučil, aby si tchyně zašla na vyšetření. A já teď řeším, jak jí to navrhnout. Nechci se jí dotknout. Ale mám o ni strach. A nejen o ni. Často nám hlídá syna. Nerada bych se dočkala toho, že zapomene, že má na starost dítě. Musím se poradit s Martinem a vyslat za ní jeho. Snad to pomůže.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
