Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Při vánoční akci v dětském domově potkala Linda svého osudového muže. Okamžitě si padli do oka, přestože byla v kostýmu anděla. Jejich románek odstartovalo nevinné dětské vyzvání na rande...
Mikuláš minulého roku mi obrátil život vzhůru nohama. Ze dne, který měl být jen další dobročinnou akcí, se stalo snad to nejlepší, co mě kdy potkalo.
Ráda rozdávám radost
Pracovala jsem jako dobrovolnice v dětském domově a když jsem měla čas, chodila jsem tam vypomáhat. Stalo se pro mě tak každoroční tradicí, že na Mikuláše jsem se spojila s dalšími dobrovolníky a společně jsme pro děti bez rodin připravili nezapomenutelnou akci. Pokaždé jsem se převlékla za anděla, připravila si pro děti zábavné hry a dobré pohoštění a na závěr akce samozřejmě i nadílku. Bylo to pro mě jako za odměnu. Mikuláš se brzy stal mým oblíbeným dnem, protože jsem milovala dětem dělat radost.
Minulý rok se v naší už celkem ustálené partě dobrovolníků objevila nová tvář. Byl to muž ve středním věku, který nám měl dělat nového Mikuláše, protože ten původní si zranil nohu a musel zůstat doma. Hned na první pohled mě velmi okouzlil – měl delší, ale upravené vousy, tmavé, pronikavé oči a nádherný smích.
Přidal se k nám nový Mikuláš
„Tak vy jste prý náš nový Mikuláš,“ přišla jsem se s ním přivítat na začátku dne. Usmál se na mě a podal mi ruku.
„To jsem, ale pro vás bych byl raději Martin,“ usmál se na mě a já se neubránila návalu rumělce do tváře.
„Linda,“ přijala jsem jeho ruku a moje malá dlaň zmizela v té jeho, teplé a velké. Ten jediný dotek stačil a já jsem věděla, že tohoto muže se již nechci pustit. Celé odpoledne a i počínající noc jsme spolu strávili obšťastňováním dětí. Zadávali jsme jim zábavné úkoly, krmili je dobrým jídlem a vyprávěli smyšlené historky o našich dobrodružstvích. Martin byl naprosto skvělý, své role se zhostil perfektně – na první pohled budil respekt a byl trochu rezervovaný, když ale děti byly hodné, roztál a odhalil jim zářivý úsměv a přátelskou personalitu.
Pozval mě na svařák
„Mikuláši, ty a anděl jste manželé?“ zeptalo se ho náhle jedno dítě, když jsme vedle sebe seděli u stánku. Martin se na mě podíval a nemohla jsem si nevšimnout, jak mu cukl koutek.
„Ještě nejsme,“ zavrtěl hlavou, „ale moc rád bych tady anděla pozval později na svařák. Co ty na to?“
„Joo, jděte,“ začaly skandovat přítomné děti a mně se divoce rozbušilo srdce, „anděli, jděte s Mikulášem ven. Měli byste se vzít. Jděte na rande.“
„Děti rozhodly za mě,“ pokrčila jsem rameny a neubránila se úsměvu, „tak mi asi nic jiného nezbývá. Ráda s tebou půjdu na svařák… Mikuláši.“
„To je skvělé,“ radovaly se děti, „ale pozor, ať se k vám nepřidá i čert!“
„Nebojte,“ mrkl na ně Martin šibalsky, „já bych svého anděla před čertem ochránil.“
Stal se mým nejhezčím vánočním dárkem
A tak jsem se seznámila se svým novým přítelem Martinem… nebo snad Mikulášem? Hned na prvním svařáku, co jsme si spolu večer vypili, jsme si neskutečně sedli. Nikdy jsem nepotkala někoho tak zábavného, sympatického a hodného, jako je Martin. Stal se mým nejhezčím dárkem pod stromeček, co bych si mohla přát.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
