Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Ludmila je holka z města, která chce co nejdříve rodinu. Slevila ze svých nároků a začala randit i z kluky, kteří jsou z vesnice. Ludmily poslední objev vypadal skvěle. Jenže brzy zjistila, že je mezi nimi nepřekonatelný rozdíl...
Jsem holka z města a nestydím se za to. Ke svému životu nepotřebuji přírodu. Mám ráda bary, kavárny a ruch města. Miluji módu a seriál Sex ve městě.
Moje představa o budoucnosti je jasná
Vždy jsem měla jasnou představu o své budoucnosti. Viděla jsem se jako matka dvou dětí, vdaná a bydlící v hezkém bytě v centru Prahy. Dvě dovolené za rok, moderní rodina, o víkendu výlet a časté návštěvy restaurací. Nejsem náročná, ale doběhl mě věk. Uvědomuji si, že moje biologické hodiny začínají tikat, a já musím slevit ze svých představ.
Takže na seznamce odepisuji i na inzeráty, na které bych před pěti lety neodpověděla. Rozšířila jsem své pole působnosti i mimo Prahu. Zjistila jsem, že chlapi zocelení fyzickou prací mají pěkná těla a výdrž v posteli. Jen mi nesedí jejich životní styl, ale jsem přesvědčená, že si časem zvyknu a s dětmi ocením i domek obklopený přírodou.
Můj nový objev se jeví jako dokonalý
Miloše jsem poznala na seznamce a na první setkání dorazil fešák v košili, který mi donesl květinu. Sbíral body od prvního okamžiku. Měl krásný úsměv. Na můj vkus byl trochu plachý, ale jinak s ním řeč nestála, a překvapilo mě, že to byl muž, který cestoval, chodil občas do divadla a nebyl to kulturní barbar.
Na třetím rande jsme skončili u mě doma a já zjistila, že Miloš je v posteli kanec. V hlavě mi už hrály svatební zvony, a svou budoucnost jsem viděla růžově. Kamarádky mi budou závidět krásného chlapa s pěkným tělem. Nikde není psáno, že se za pár let nemůžeme přestěhovat do města. Věřila jsem, že dokážu člověka změnit.
Přítelova domácnost mě šokovala
Jenže realitu jsem zjistila při první návštěvě u Miloše doma. Žil ve velkém domě se svými rodiči. Ti splňovali moji představu o buranech. Na dvoře se jim proháněly slepice a kachny, z chlíva bylo slyšet prase a po zahradě pobíhali čtyři psi a dvě maličké kozy. Jaké bylo moje překvapení, když všichni psi a kozy mohli s námi do domu!
Miloš kozám nasadil plenu a vysvětlil mi, že to je šlechtěná koza, kterou mají jako domácího mazlíčka. Netvrdím, že nebyly roztomilé, ale nemám ráda ani psy, natož kozy. Abych se dělila o místo na pohovce s dalšími šesti zvířaty a byla celá od jejich srsti, to jsem po hodině nedávala. Prostě jsem musela říct Milošovi sbohem. Pohled, jak mu kozička ukusuje okurku v okamžiku, kdy kouká Milošovi z pusy, mi nedělal dobře. Prostě jsme každý z jiného těsta.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
