Mája (24): Utekla jsem z druhé schůzky. Z plachého mladíka se vyklubal psychopat

Netušila jsem, jak moc může první dojem klamat! Štěpán na mě při seznámení působil úplně jinak, než se velice brzy projevil. Možná má nějakou psychickou nemoc, o níž mi neřekl. Ale to je nyní jedno. Už ho nechci nikdy vidět!

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (39): Šestý smysl mě zachránil před velkým průšvihem. Dalšího manipulátora bych ve svém životě už nezvládla

11.7.-14.7.2025

• • -20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 

Byl plachý

Byl to jeden z těch horkých, víkendových dní, kdy můžete dělat jen jediné – ležet u vody. Úspěšně jsem završila zkouškové, a tak jsem se vydala relaxovat na koupaliště. Rozložila jsem si deku, nasadila sluchátka a pokoušela si číst, ale neustále jsem se přistihovala, jak bloudím očima k mladému muži na vedlejší dece.

Byl sám, pohledný, vysportovaný, podle lehce řídnoucích vlasů bych mu tipla něco kolem třicítky. Četl si knížku a působil velmi klidně. Pokukovali jsme po sobě. Sice neuhýbal pohledem, ale zároveň z něj byla cítit určitá plachost. Když mu zazvonil telefon, nastražila jsem uši; volala jeho maminka, mluvil s ní moc hezky. Pak telefonoval s kýmsi z práce, také pohodově a klidně. „Ano, Pavle, to ještě dodělám zítra, teď jsem u vody,“ říkal. Pozdě odpoledne jsem to už nevydržela a oslovila ho. „Pohlídal byste mi prosím deku? Jdu si pro limonádu... a nechcete taky něco studeného?“ Usmál se, když promluvil, přeskočil mu hlas.

Mohlo by Vás zajímat:

Běla (49): Žila jsem několik let s psychopatem a zničil mi zdraví. Teď si to vyčítám

První dojmy klamou

Ledy byly prolomeny, začali jsme si povídat, a nakonec jsme si na zastávce autobusu vyměnili čísla. Na první schůzce byl roztomile nejistý. „Promiň, moc toho nenamluvím, nejsem zrovna extrovert,“ omlouval se. To mi vůbec nevadilo. Vypadal spolehlivě, nevtíravě. Po zkušenostech s nejrůznějšími „machry“ to byla vítaná změna. Navíc konverzaci obstarat umím.

Na druhou schůzku mě pozval k němu na terasu – plánoval grilovat. Nalili jsme si drinky, povídali si. Jenže pak jsem udělala „chybu“. Položila jsem skleničku mimo podtácek. „Tohle fakt nemám rád,“ řekl najednou. Myslela jsem, že si dělá legraci, ale nedělal! A najednou vypálil. „Ty si myslíš, že si tady budeš dělat, co chceš?“ pokračoval. Zaskočilo mě to. Zkusila jsem situaci odlehčit. „Klid, přece o nic nejde,“ řekla jsem. „Buď zticha a narovnej to!“ vyštěkl po chvíli mého dalšího vysvětlování.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (37): Psychopatická šéfová si mě vybrala jako svoji asistentku. Uštědřila jsem jí tvrdou školu života

Strach mě paralyzoval

Zůstala jsem sedět jako paralyzovaná. Chtěla jsem se zvednout a odejít, ale prostě jsem se bála, že mě uhodí. „Víš, že většina lidí je debilní? Ale ty jsi mi připadala jiná. Jenže zřejmě nejsi,“ začal mluvit víc k sobě než ke mně. Potom vstal, začal chodit sem a tam. Mluvil o tom, jak ho lidi zrazují. Jak nesnáší faleš. Zvláštní bylo, že nezvyšoval hlas, bylo to děsivé.

Srdce mi tlouklo až v krku. Pak naštěstí vstal a řekl, že si jde odskočit. V tu chvíli jsem popadla batůžek a boty, které jsem si ani neobula, a utíkala pryč, co mi síly stačily. V tramvaji jsem se rozbrečela, srdce mi bilo ještě hodiny. Zablokovala jsem ho všude. A velmi doufám, že už ho nikdy neuvidím!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (31): Mám strach o sestru. Žije s násilníkem a myslí si, že své modřiny dobře skrývá

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].