Majda (28): Můj přítel je závislý na názoru své maminky. Dělá všechno, co mu ona poručí

Příběhy o životě: Můj přítel je závislý na názoru své maminky. Dělá všechno, co mu ona poručí
Zdroj: Freepik

Majda si našla na první pohled ideálního přítele Tomáše. Problémy ale nastaly, když se spolu sestěhovali. Do všeho totiž velmi ráda strká nos Tomášova maminka...

Alena Stárková
Alena Stárková 23. 06. 2026 15:00

Když mi můj, nyní již expřítel Tomáš řekl, že má skvělý vztah s rodiči, myslela jsem si, že je to dobře a považovala jsem to za velké plus. Možná kdybych věděla, jak moc blízký je, tolik bych se neradovala.

Na první pohled byl můj nový přítel ideální

Tomáše mi představila jedna moje kamarádka na své narozeninové oslavě s tím, že je to obrovský gentleman a že si s ním určitě budu rozumět. A tomu tak opravdu bylo. Padli jsme si do oka a prakticky celou oslavu jsme strávili tím, že jsme si stranou povídali. Líbilo se mi, jak je vtipný a chytrý a když mě pozval na rande, nemohla jsem odmítnout.

Po dvou měsících chození na rande a vídání se jsme spolu začali chodit. Cítila jsem se skvěle. Tomáš byl gentleman, neustále mi nosil květiny, dával drobné dárky. Cítila jsem se s ním skvěle. Hodně se mi také líbilo, že o rodičích mluvil s obrovským respektem a láskou. Těšila jsem se, až je poznám a řeknu jim, jak skvělého muže vychovali. Jak ale šel čas, začalo mi docházet, jak blízcí si doopravdy jsou.

Názor jeho maminky pro něj byl vším

Jednoho dne jsem ho vzala se svými přáteli do baru oslavit mé povýšení v práci. Bylo nás tak dvacet. Všichni byli připraveni se bavit. Všichni si začali objednávat drinky, panáky a různý alkohol, jenom Tomáš odmítnul.

„Ne, děkuji. Podle mojí maminky bych neměl pít alkohol. Jsem přísný abstinent.“

„No tak nekaž legraci,“ strčil ho do ramene jeden můj kamarád. Tomáš si ale založil ruce na hrudi a zavrtěl hlavou.

„Ne. Mamka říká, že je alkohol špatný.“

S tím jsem se ještě smířila, respektovala jsem, že je abstinent. Pak jsme se ale rozhodli přestěhovat se společně do nového bytu, a to teprve začalo.

Tvrdohlavě trval na tom, co řekla jeho matka

„Máma říká, že si nemáme vymalovávat na světle zelenou… prý mě to bude unavovat. Řekla, ať zvolíme žlutou,“ řekl, když jsme řešili design bytu.

„Já ale žlutou nechci, nemám tu barvu ráda… připomíná mi to třídy ve škole,“ ohradila jsem se, a on se zamračil.

„Ne, moje mamka řekla žlutou, tak bude žlutá. Ona dobře rozumí tomu, co potřebuju.“

Když jsem tedy přistoupila i přes všechen odpor ke žluté, nastal další problém, a to s koberci. Tomášova máma řekla, že za žádnou cenu žádné chlupaté, že v nich žijí roztoči, je v nich spousta prachu a že bude mít Tomáš alergickou reakci. Pak byl problém se světlem, že nemůžeme mít světla žlutá, ale musíme mít bílá. Pak se jí nelíbilo, že bych měla pracovní stůl s počítačem v obýváku. Prý bude vysílat špatné vlny a rušit pohodu, když bude Tomáš sedět na gauči.

Zkritizovala zkrátka všechno, co jsem si vymyslela, a Tomáš tvrdohlavě musel všechno mít tak, jak jeho ctěná maminka řekla. Vysilovalo mě to a byla jsem nesmírně naštvaná. Nevěděla jsem, co mám s jeho tvrdohlavostí dělat. Nenechal se ničím přesvědčit. Prostě si stál za svým.

Jeho slova mě dopálila

Často jsme se hádali a náš vztah ochaboval. Rozhodla jsem se tedy navrhnout, jestli si nezajedeme na dovolenou, abychom si trochu odpočinuli a mohli zapracovat na našem vztahu. Vybrala jsem krásný hotel na Krétě s mnoha možnostmi výletů, dobrým jídlem a pěkným mořem. Svůj plán jsem Tomášovi nadšeně popsala, a on souhlasil. Hned další den ale přišel s tím, že nikam nepojede.

„Maminka mi říkala, že na Krétu nesmíme, že se jí tam nelíbilo a že to nebude dobrá dovolená,“ řekl mi, a můj návrh naprosto smetl ze stolu. „Prý místo toho máme přijet k nim na chatu, že ti vysvětlí, jak se o mě lépe starat. Že prý se máme příště s ní radši poradit, než si začneme něco vymýšlet.“

Jeho slova mě dopálila tak, že jsem se neznala. Prudce jsem se zvedla ze židle, až spadla, a napřáhla jsem na Tomáše prst.

„Víš co? Poraď se s ní o tom, jak mě vyplatíš za tenhle byt, protože já už s tebou nebudu ani minutu. Rozcházíme se!“

Nestrávím s ním už ani minutu

A jak jsem řekla, tak jsem udělala. Okamžitě jsem Tomáše z bytu vyhodila a náš vztah ukončila. Byla jsem rozzuřená a naštvaná a nechtěla jsem s ním být už ani minutu. Rozhodně nebudu chodit s někým, kdo ve třiceti skáče tak, jak jeho matka píská, a nemá ani špetku vlastního názoru. O čem by jeho máma rozhodovala příště? Kde se máme brát? Jak se mají jmenovat naše děti? Nežila by rovnou náš život za nás?


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články