Marek (17): Máma mě a bráchu odvezla mimo signál. Nejdřív jsme prudili, ale pak jsme uznali, že nás to sblížilo

Naše máma mívá „geniální “ nápady. Jednou nás odvezla k pratetě, kterou jsme nikdy dříve neviděli, jindy vyjednala exkurzi v podzemí našeho města, pak zase kurz vaření pro všechny, ale nic nepředčilo to, co vymyslela tentokrát.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (37): Od chvíle, kdy máma potkala nového chlapa, jsme s dcerou na druhé koleji. Je to žárlivý manipulátor, ale ona to nevidí

Byli jsme bez signálu

Jsme dva bratři, dvojčata, je nám sedmnáct a půl. A ak říká máma, prý musíme poslouchat, dokud strkáme nohy pod její stůl. A naše máma má potřebu neustále vymýšlet nějaké „rodinné aktivity“, když už žijeme jen ve třech. Tentokrát to bylo něco s horským výletem. „A jedeme bez mobilů!“ prohlásila máma. Chtěla, abychom si „užili čas spolu“. Já i můj bratr Tomáš jsme se vzepřeli – víkend bez mobilů, bez internetu? Tak to ne! K našemu překvapení se máma ani moc nebránila. Brzy jsme měli zjistit proč.

„Marku, vypni telefon, ať nás nezdržuješ,“ zavolala na mě máma, když jsme se dostali do hor. „Nemám signál,“ zahučel jsem a trochu zbrkle odložil mobil na sedadlo. Nějak mě nenapadlo, že ten signál prostě nebude. Byli jsme v nějakém zapadákově, kde každý kousek asfaltu vedl k nějaké dřevěné chatě. Být bez signálu mě děsilo. Jakože fakt! Ale byl jsem přesvědčený, že to nebude nadlouho.

Mohlo by Vás zajímat:

Valérie (36): Bývalý manžel chce vzít našeho syna na hory. Štve mě, že mu to slíbil bez mého svolení

Výlet nás vůbec nebavil

Když jsme dorazili, srub, který máma objevila někde na netu, byl starý a jednoduchý. Tři místnosti, dřevěné stěny a krb. A signál nikde. „Zrovna jsem si maloval, že budeme mít wi-fi a Netflix,“ zavrčel jsem, když jsem rozbalil batoh. Máma na mě koukla, jako že jsem úplný idiot. „Mě to tu baví,“ prohlásila, protože pro ni byla každá změna dobrodružství. A my s Tomášem jsem na ni koukali vytřeštěně a teprve tehdy nám docházelo, že žádný mobil ani internet nebude.

Druhý den jsme se pořádně nudili. Oba jsme se vzpírali představě, že budeme v klidu. Na výletě to bylo ještě horší. Původně to vypadalo, že to bude fajn – podle mámy jsme měli jít k nějaké rozhledně. „Tři, čtyři kilometry, to zvládneme,“ říkala. Ale po pár minutách chůze, kdy jsem zjistil, že moje boty nejsou tak pohodlné, jak jsem si myslel, jsem začal mít pocit, že tohle nebude jen výlet do přírody. „Můžeme se vrátit?“ zeptal jsem se, když jsem cítil, jak mě bolí nohy. „Ne.“ Máma byla tvrdá. „Už jsi tady, tak vydrž.“

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (23): Scházela jsem se s bratry dvojčaty a nevěděla, kterého si mám vybrat. Byli stejní a zároveň každý jiný

Najednou jsme si hezky povídali

Když jsme se vrátili do srubu, každý se snažil najít si nějakou činnost. Tomáš něco zkoumal u kamen, máma začala s přípravou večeře. A já? Seděl jsem na židli, koukal do prázdna a přemýšlel, co bych mohl dělat jiného, kdybych měl připojení.

„Proč to děláme?“ zeptal jsem se. „Proč jsme tady?“ „Protože nás to spojí,“ řekla máma. „Takhle, bez rušení, se musíme navzájem poslouchat.“ A pak navrhla, že bychom si po večeři mohli zahrát nějakou deskovou hru. Neměl jsem důvod to odmítnout a Tomáš se přidal. Ne že by to byla nějaká velká zábava, ale aspoň jsme se všichni smáli. A po chvíli to začalo dávat smysl.

Nakonec bylo opravdu všechno jinak. Když jsme seděli u krbu, mluvili jsme o věcech, na které jsme se normálně neptali. O škole, o práci, o tom, co nás trápí. Bez telefonů, bez e-mailů, bez rušení. Tomáš vyprávěl příběhy o dětství, které jsem nikdy neslyšel, a já jsem ho vlastně začal poslouchat. „Bylo to fajn, ne?“ poznamenala naše máma, když jsme se vraceli domů.

Jestli si myslíte, že to pak bylo jiné, tak zas tak úplně ne. Ale je fakt, že jsme se tak nějak víc bavili, uznali jsme, že třeba u stolu mobily mít nemusíme. Možná v tom byl trochu i strach, že nás zase máma odveze někam mimo signál. I když na druhou stranu by možná nebylo na škodu být offline častěji.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslav (61): Moje žena se často radí s internetem nebo s horoskopy. A já z toho šílím