Facebook
Instagram
Marie se bojí o svou dobrou kamarádku. Ta pije delší dobu víc alkoholu než dříve. Nezvládá se už pořádně ani postarat o děti. Jenomže nechce slyšet pravdu.
Nikolu (44) mám moc ráda a bojím se o ni. Vždycky si dala víno, poslední dobou to s ní jde ale z kopce. Chtěla jsem ji na to upozornit, ale prý jsem jen trapná moralistka!
Zjistila jsem, že kamarádka pije pořád víc
S Niki jsem se seznámila na dětském hřišti, kam jsem chodila velmi nerada. Syn to tam miloval a já mu to chtěla dopřát, přestože mě hovory matek k smrti nudily. Narazila jsem tam na Nikolu, která měla na věc stejný názor. Všimla jsem si, jak malou dcerku táhne pryč. Naše děti nás nakonec daly dohromady.
Padly jsme si do noty a vzniklo z toho přátelství, které trvá už více než dvacet let. Dlouho jsme bez sebe nedaly "ani ránu", ale poslední roky se něco změnilo. Nikola začala víc popíjet. Neříkám, že my dvě si nikdy nedaly sklenku vína. To bych lhala, vínko jsme si spolu dávaly rády a pravidelně. Proto jsem zpočátku neměla pocit, že mám právo kamarádce počítat vypité skleničky.
Odjakživa jsem věděla, že má Niki na alkohol trochu větší chuť než já. Občas nevěděla, kdy přestat. Nikdy to ale neskončilo průšvihem, vždycky to na poslední chvíli ukočírovala. Jenže pak jsem si všimla, že má skelný pohled už brzy odpoledne. Poznala jsem, že se napila. Nejednou jsme spolu trávily víkend někde na chalupě a já vím, že měla ráda "decku" už k obědu, pak se obvykle pokračovalo. Tentokrát mi připadalo, že pila něco ostřejšího, víno jsem z ní necítila.
Kamarádka začíná pití nezvládat
Nikoho nesoudím a myslím, že pokud zvládáme běžnou činnost, není třeba se hned obávat nejhoršího. Kdybych měla posuzovat, kdo jak pije, možná bychom z toho skoro všichni vyšli jako alkoholici. Jenomže Nikolino chování se časem změnilo. Byla nevrlá, podrážděná a sotva se mě zeptala, jak se mám.
Dokola omílala jen sebe a vyprávěla mi dopodrobna hádky s manželem, o nichž jsem už tolikrát slyšela. Jenomže kamarádka si to prostě nepamatovala. Bylo mi líto, když jsem viděla, že je hrubá i na dcerku. Takovou jsem ji neznala. Vyzvídala jsem, co se stalo, jestli jí mohu nějak pomoci. Ona se pak ale jen pustila do lamentování nad manželstvím.
Nikolino pití jsem považovala za dočasné řešení stresu. Po roce už jsem ale byla v pozoru, protože Nikole stačila sklenička vína a už mlela páté přes deváté. Jednou večer jsem ji odvedla domů, nemohla skoro chodit. Tam na ni čekala hladová dcera. Manžel přišel o něco později z práce a hned Nikolu seřval. Tahle domácnost na tom byla vážně špatně, s mužem své kamarádky jsem si musela promluvit.
Kamarádčin muž mi vyjevil celou realitu
Svěřil se mi, jak to u nich chodí. Nikolu vyhodili z práce, ani mi o tom neřekla. Ležela v posteli celé dopoledne, nebyla schopná se dát dohromady a hledat si nové zaměstnání. Nechápala jsem, že to došlo tak daleko. A hlavně, proč jsem nezakročila dřív? Hned jsem navrhla, že ji odvezeme na léčení.
Není to tak jednoduché, protože by sama Nikola musela chtít něco změnit a začít s léčbou. Ona mě však místo toho poslala slušně řečeno do háje, že jí nemám co radit. Ať si zametu před vlastním prahem. Přestala mě kontaktovat a musím říct, že mám o její život velký strach.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
