Facebook
Instagram
Saskii nějaký čas trvalo, než si uvědomila, že jí kamarádka Dáša nepřeje nic dobrého. Holá pravda jí došla ve chvíli, kdy se zasnoubila. Přesto nedokázala dát od Dáši ruce pryč a doufala, že se kamarádka jednoho dne změní.
S Dášou jsme se kamarádily od druhého stupně základní školy. Dlouho jsem žila v iluzi, že jsme spřízněné duše. Jakmile se mi ale začalo v životě dařit, Dáša ukázala svoji pravou tvář.
Věřila jsem, že jsme kamarádky
Už si přesně nepamatuji, jak jsme se daly dohromady. Já byla premiantka, zatímco ona skoro propadala. Mezi spolužáky jsem byla na rozdíl od Dáši oblíbená. Skoro nikdo ji neměl rád. Všichni tvrdili, že je falešná a mstivá. Mně to tak nepřišlo, takže jsem ji vzala pod svá ochranná křídla. Odměnou za to mi byly její vděk a náklonnost.
Dokonce jsme si daly přihlášku i na stejnou střední školu. Mě zajímalo hotelnictví, takže jsem měla jasno. Dáša to udělala jenom proto, abychom byly spolu. Už tehdy neměla žádné sny o budoucnosti. Seděly jsme v jedné lavici, po vyučování jsme byly až do večera spolu. Dokud jsme se nám nedařilo, byl klid.
Rozdělila nás až maturitní zkouška. Já ji zvládla hned napoprvé, a ještě na výbornou. Dáša ji musela opakovat v září. To už jsem seděla ve svém novém zaměstnání. Když Dáša zjistila, že u nás ve firmě není volné místo, začala na mě být zlá. ,,Tak se za mě snad přimluvíš, ne? Stáhneš triko, uděláš ty svoje bulíky na šéfa a bude to,“ instruovala mě.
Dáša mi nepřála moje životní úspěchy
,,Musíš si najít práci sama, stejně jako já,“ hájila jsem se. Dáša našla místo jako pomocná síla v jednom skladu. Když zjistila, o kolik tisíc se liší naše platy, hned na mě spustila. ,,Jak to, že ty máš v životě takové štěstí? Máš super práci, dobrý peníze a jsi hezká. Já jsem tvůj pravý opak. Není to nespravedlivé?“ láteřila a já nevěděla, co jí na to mám říct.
Co nemohla přenést před srdce, byl fakt, že jsem měla už rok přítele. Tomáš (42) je mým manželem dodnes. Máme spolu syna Honzíka. Dáša se během několika let velmi změnila. Každé naše setkání se točilo jen kolem ní. Pořád mi brečela na rameni, jak je nešťastná, a hlavně, jak je to všechno nespravedlivé.
Několik měsíců jsem jí naslouchala a chlácholila ji. Byla to přece moje nejlepší kamarádka! Chtěla jsem jí za každou cenu pomoct. Otázkou je, jestli to chtěla ona. Když jsem jí řekla, že mě Tomáš požádal o ruku, její reakce mě probudila. ,,Tak tobě to nestačí? Máš všechno, na co si ukážeš, a teď ještě svatba? To si nezasloužíš. Kde je kousek mého štěstí?“ pustila se do mě a mně došlo, že mi moje štěstí nepřeje.
Byla jako energetický upír
Ani jsem se nedostala k tomu, abych ji požádala, aby mi šla za svědka. Tak mě naštvala, že jsem si vzala čas na rozmyšlenou. Chtěla jsem jí dát ještě druhou šanci a nadále jsme se stýkaly. Doufala jsem, že se vzchopí a začne se sebou něco dělat. Opak byl ale pravdou. Setkání s ní byla za trest. To její věčné litování se.
Vysávala ze mě energii v takovém množství, že jsem to musela zastavit. Přestala jsem jí brát telefony. Když ji někde potkám, ignoruju ji. Stále jsem doufala, že jí to dojde. Ovšem podle zprávy, co mi poslala, se tak nestalo. ,,Doufám, že se ti stane něco hrozného, abys pochopila, jak mi je,“ stálo v ní. Už je to pár let, co jsme se neviděly. I když mi svým způsobem chybí, jsem ráda, že už není součástí mého života.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
