Facebook
Instagram
Pracovní vztahy jsou nedílnou součástí života. V zaměstnání často trávíme víc času než doma, a proto je naším cílem vycházet s kolegy co nejlépe. Regina to měla také tak. Tedy až donedávna, kdy přišla na to, že ji kolegyně možná vodí za nos.
V nové práci jsem teprve krátce - necelý rok. Musela jsem změnit zaměstnání, protože můj bývalý šéf byl opravdu hrozný a naše pracovní vztahy s ostatními kolegy na bodu mrazu. Proto jsem byla moc ráda, když jsem našla novou práci a se svojí kolegyní jsme si hned padly do noty.
Pomáhala mi v začátcích
Hana (39) mi přišla sympatická a vypadalo to, že si budeme rozumět. Dokázaly jsme spolu vést konverzaci i mimo práci a brzy jsme zjistily, že jsme na stejné vlně. Dokázaly jsme se bavit o nakupování, ale i o vážnějších osobních záležitostech.
V začátcích pro mě bylo hodně důležité, že mi Hana pomáhala. Zaučovala mě a celkově si mě vzala na starost. Brzo náš pracovní vztah přerostl v kamarádství. Těšila jsem se na ni a těšila jsem se na naše rozhovory. I díky ní jsem do pracovního prostředí lépe zapadla.
Stále ode mě něco žádá
Velká změna nastala před necelými dvěma měsíci. Kamarádství se z našeho vztahu najednou vytratilo. Začalo to nenápadně. Jelikož obě pracujeme na stejné pozici a o práci se dělíme, začala mi Hana čím dál víc práce přenechávat. Měla k tomu různé výmluvy.
„Regino, nevadilo by ti, kdybych dnes odešla dřív? Musím jít pomoct svojí mamce. Už je v důchodovém věku a některé věci nezvládá sama. Ten projekt doděláš, že?“ požádala mě jednou. A protože jsme byly kamarádky, vyhověla jsem jí.
Bohužel jí nedokážu říct ne
Počet proseb se ale zvyšoval. Nakonec to dopadlo tak, že si toho všiml i manžel. „Netrávíš teď v práci nějak moc času? Chodíš domů pořád později,“ poznamenal. A mně došlo, že má pravdu. Počet hodin strávených v práci se zvyšoval a mně bylo hned jasné, kde je zakopaný pes. Důvodem je Hana a to, že většinu své práce přenechává mně. Rozhodla jsem se s tím něco udělat. Až za mnou příště přijde, odmítnu ji.
Nespletla jsem se, netrvalo dlouho a přišla za mnou s další žádostí. „Mohla bys za mě dnes zaskočit? Potřebuju něco zařídit. Jestli mě máš ráda, uděláš to pro mě,“ řekla mi. A mně zmrzl úsměv na rtech, vzala mi vítr z plachet. Co jsem jí na to měla říct jiného než ano? Chci si s ní udržet přátelský vztah, i když tohle už na mě začíná být moc.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
